ÚVOD  
AKCE  
FOTO 2017-18 
FOTO 2015-16 
FOTO 2013-14 
FOTO 2011-12 
FOTO 2009-10 
FOTO 2007-08 
FOTO 2005-06 
FOTO 2003-04 
FOTO 2000-02 
VANDRY 
VÝVĚSKA  
PŘÍSPĚVKY  
INFO  
Počet přístupů
 


XXXXIII. vandr 30.7 - 4. 8 2016


Den první - sobota 03.7  : V sobotu se scházíme u doprovodného vozidla u Franty ve Strašnicích a nakládáme výstroj a výzbroj, k našemu překvapení si Horáček už naložil kromě kontrabasu i židli na které chce údajně cvičit, Pytlák nám představuje sympatického nováčka Libora. Na hlavním nádraží se scházíme s dalšími vandrovníky, dáváme s první pivo a kávu, Libor nás ujišťuje, že vypije tak tři piva za rok. V luxusním vlaku Pendolino jedeme až do Plzně, kde přistupuje Horáček a hned s ním jdeme do jídelního vozu. V Plané a později v Tachově přestupujeme, konečná stanice je Staré Sedliště. Tam už nás na nádraží čeká doprovodné vozidlo, bereme si batohy a za velkého vedra jdeme do hospody na jedno. Pivo je dobré, ale k jídlu nemají nic a tak se občerstvujeme z vlastních zásob, hlavně Liborovy řízky rychle mizí. Následuje prohlídka Starého Sedliště, zajímavá je socha sv.Jana Nepomuckého, která je kopií sochy z Karlova mostu. Další zastávkou je barokní kostel, který je zasvěcen sv.Prokopovi a Oldřichovi. Můžeme i nahlédnout do interiéru kostela s krásnou barokní výzdobou. Prohlížíme si i hřbitov s letitými kamennými náhrobky, který má neopakovatelnou atmosféru. Lípy, které zde rostou, nesou svědectví o střídání generací Čechů a Němců. Ti žili ve Starém Sedlišti a přilehlých obcích a pod památné lípy pohřbívali své zemřelé předky. Německá část hřbitova byla z větší části necitlivě zničena na začátku 70. let 20. století. Po otevření hranic se tu už od roku 1990 pravidelně setkávají bývalí němečtí obyvatelé se současnými obyvateli obce a společně se rozhodli, že pod lípami vytvoří důstojné prostředí pro pamětní desku upomínající v obou jazycích na všechny pohřbené na zdejším hřbitově. Po chvilce rozjímání a diskuzí vyrážíme na další cestu, zastavujeme se u kapličky, kde je altán, který nás zve přímo k dalšímu občerstvení. Tady nás nachází osádka doprovodného vozidla Franta se synem Martinem a sděluje nám skvělou zprávu, že v Novém Sedlišti v hasičské klubovně mají vepřové hody, na které jsme zváni. Přicházíme do Nového Sedliště, prohlížíme si místní zámeček, který je silně zdevastován a potom již navštěvujeme místní hasičskou klubovnu, kde se nám dostává občerstvení a pozdního oběda. Po malé přestávce vyrážíme na prohlídku židovského hřbitova a zchátralého kostela Nejsvětější Trojice stojícímu na návrší nad vsí. Díky ochotné mladé dvojici máme možnost si prohlédnout interiér kostela, kde jsou kromě zdevastovaného inventáře i heraldické náhrobky rytířské rodiny Tucherů umístěné pod kruchtou. Po návratu do hasičské klubovny se zábava rozbíhá naplno, naši muzikanti ve spolupráci s místním kytaristou se opravdu činí a zábava se protahuje až do pozdních nočních hodin. Ochotní hasiči nám umožňují přespat na prostranství před klubovnou a paní hostinská nám připravuje jednu pochoutku za druhou. Večer přijíždí i opozdilec Jirka, takže jsme kompletní.

Den druhý - neděle 31.7  Ráno vstáváme do pošmourného dne, ale vidina snídaně v klubovně a blížící se průtrž mračen donutí skoro všechny si rychle zabalit a zmizet na terasu klubovny. Z terasy sledujeme provazce deště a libujeme si u teplé snídaně, jak je nám dobře. Libor se přiznává, že tolik piva, jako včera, ještě nevypil. Po snídani vyrážíme na další cestu, Horáček se ujímá řízení doprovodného vozidla, přestává pršet a my opouštíme pohostinou hospodu. Za Novým Sedlištěm jdeme kolem památníku sestřelené Cesny, kterou zlikvidoval MIG. Další zastávka je na hřbitově, kde si připijíme lakem na rakve, abychom byli styloví. Ve vesnici Labuť za drobného deště nás čeká doprovodné vozidlo s občerstvením. Hledáme zbytky zámečku, nakonec ho objevujeme, ale zámeček je nepřístupný. Dál pokračujeme přes Újezd pod Přimdou do Přimdy, kde v místní restauraci obědváme. Po obědě vyrážíme zdolat nejstarší kamenný hrad na našem území, Přimdu. Stíháme i výklad průvodce, někteří usednou i na starý kamenný prevét. Po návratu do restaurace "Modrá laguna" zvažujeme, kde se dnes uložíme ke spánku. Doprovodné vozidlo s Martinem a šerifem vyráží do kempu Sycherák, obhlídnout situaci. Kemp se nám líbí, vykládáme věci, Martin se šerifem zůstavají a Horáček kyvadlově se vrací pro ostatní. Stavíme stany, využíváme možnosti vysprchovat se v teplé vodě a občerstvit se v mítním bufetu. Dan zažívá ve sprše zajímavou scénku s německým občanem, ke které se vrací ještě po celý vandr. Šerif se ujímá obsluhy našeho výčepu a ostatní posedávají u místního bufetu, po jehož zavření se přesouvají k našemu občerstvení a začíná hlubokomyslná rozprava o vesmíru a jeho zákonitostech, která se protáhne opět do pozdních nočních hodin.

Den třetí - pondělí 1.8  Ráno se probouzíme do slunečného dne, využíváme opět možnost koupele a snídaně v místním bufetu, mlsouni si dopřávají i zákusek v podobě lineckých koláčků. Řizení doprovodného vozidla se ujímá šerif a role navigátora Dan, nakládáme bagáž a vyrážíme do Bernartic. V Bernarticích volá sklerotik Horáček, že si v kempu zapomněl turistické hole a tak se pro ně doprovodné vozidlo vrací. I přes toto malé zdržení je připraveno před místní tvrzí v Bernarticích občerstvení pro žíznivé poutníky. Po obhlídce bernartické tvrze pouze zvenčí, majitel není přítomen, se vydávají poutníci na rozhlednu Březinka, což nezaregistrovali Pytlák a Jirka. Doprovodné vozidlo hledá a nachází hospodu "U kalíšku" v Mezholesech, kde se domlouvá oběd, Dan zůstává, a vrací se zpět potkávajíc Pytláka a Jirku. Společně připravují občerstvení pro žíznivé poutníky, kteří plni dojmů z krásné vyhlídky z rozhledny Březinka přicházejí na předem určené místo srazu. Dalším pochodem zdoláváme Sedmihoří, jedna zastávka je i u skalních mís a stíháme i oběd. Po poradě s hostinským dostáváme tip na přenocování nad Mezholeským rybníkem. Krásné místo, asi nejlepší z letošního vandru. Doprovodné vozidlo vyráží do Horšovského Týna pro zásoby na večeři a snídani, stavíme stany, rozděláváme oheň a Horáček si otvírá konzum, při kterém plně využívá svoji židli i kontrabas a prokazuje nebývalé obchodní schopnosti, hokynář jeden. Nás čeká krásná noc pod hvězdnatým nebem s místem dalekého výhledu a doutnajícím ohníčkem, poprvé a naposled na letošním vandru.

Den čtvrtý - úterý 2.8  Ráno se ještě kocháme krásným místem, snídáme a řízení doprovodného vozidla se ujímá Pytlák. Vyrážíme k Mezholeskému rybníku, druhá skupina pod vedením Dana a jeho GPS si poněkud protáhne cestu, všichni se nakonec sejdeme u doprovodného vozidla na hrázi. Odtud vyrážíme cestou necestou podle Mezholeského potoka, prodíráme se kukuřičným polem, brodíme se bažinou, překonáváme potok po vratkém kmeni, přichází i varianta brod, až konečně dorazíme do Prostiboře. Místní vietnamský obchodník v konzumu nám prodává něco k obědu, následuje prohlídka kostela sv.Mikuláše a odtud přes starý most se dostáváme až k zámku Prostiboř, který se opravuje a je tudíž nepřístupný. Dále pokračujeme až k Úhlavce, Bobří řece. U Bobří řeky v trampském kempu nacházíme kámen s bobrem, na kterém Dana přijímáme k Bobrům a následuje i splečná fotografie. Další pouť podle Bobří řeky po staré turistické značce značně prověřuje naši fyzičku, ale kocháme se krásnou krajinou kolem meandrující Bobří řeky a kamennými bloky skal. Doprovodně vozidlo nás čeká v Tuněchodech, kde nám Pytlák zajistil občerstvení a zároveň domluvil večeři v hospodě v Brodu. Hostinská připravuje teplou večeři, my vybalujeme hudební nástroje a zase si zahrajeme a zazpíváme. Domlouváme ubytování a snídani a jdeme spát.

Den pátý - středa 3.8  Ráno jdeme na snídaní do hospody, balíme stany, doprovodné vozidlo obsluhuje šerif s Danem a ostatní vyrážejí do Kladrub. Cestou se stíhají před Kladruby ještě vykoupat. Doprovodné vozidlo přiváží ze Stříbra Sašu, který se dostavuje na závěr vandru. Všichni se scházíme v klášteře v Kladrubech, kde obědváme, loučíme se s Danem, který se vrací domů. Ostatní se věnují prohlídce kláštera a kostela Nanebevzetí Panny Marie, který je mistrovským dílem J.B.Santiniho. Chrámové zařízení, včetně hlavního oltáře, kazatelny, chórových lavic a skříně varhan bylo vytvořeno podle Santiniho návrhu v duchu gotického slohu a dokazuje, jaké komplexně umělecké dílo v Kladrubech vzniklo. Sochařská výzdoba hlavního oltáře a náhrobku zakladatele kláštera, knížete Vladislava I., je dílem mladšího současníka Matyáše Bernarda Brauna Řehoře Thényho. Kromě českých umělců se v kladrubském klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie, sv. Benedikta a sv. Wolfganga podíleli na výzdobě špičky tehdejšího výtvarného projevu, nejlepší a nejžádanější bavorští mistři vrcholného baroka, bratři Asamové. Cosmas Damian Asam vytvořil dvacet fresek v hlavní lodi roku 1726. Chórovou část zdobí osm scén s tematikou Te Deum laudamus (Tebe Bože chválíme), v západní části kostela je dvanáct fresek s tematikou Maria Vitae (Život Panny Marie) a v kopuli scéna Nanebevzetí Panny Marie uzavírá a korunuje celé Asamovo freskové dílo v Kladrubech. Myslím, že prohlídka kláštera a kostela na nás všechny zanechala hluboký dojem.Po prohlídce doprovodné vozidlo nachází v blízkém okolí kláštera tábořiště, kde stavíme stany a likvidujeme poslední zbytky tekutých zásob. Libor prohlašuje, že už mu pivo docela chutná a houslový virtuóz Paganini nám předvede i něco ze svého umění a završuje tím náš poslední večer na letošním vandru. Zkoušíme volat Danovi aby nám předvedl makaka, ale po návratu do civilizace nám už nebere telefon. Pytlákovi se nechce spát a tak ho k spánku musí uložit skoro násilím Franta. Večerní lesní ticho pak už jen ruší chrápání některých jedinců.


Den šestý - čtvrtek 4.8   Vstáváme poměrně pozdě, následky včerejší noci jsou pro některé ještě těžké. Řízení doprovodného vozidla se ujímá Franta s Martinem a rozděleni na dvě skupiny vyrážíme do Stříbra. První skupina nachází bezvadnou restauraci, kde obědváme. Poté se s námi loučí Zdeněk a odjíždí domů. Poslední vandrovnici vyrážejí do Stříbra na náměstí, kde si prohlížíme s terasy místní kavárny krásnou renesační radnici i mariánský Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty a dalšími doprovodnými sochami světců. Po návštěvě muzea se domlouváme na prohlídku věže kostela Všech svatých, kterou absolvujeme všichni, za což jsme odměněni krásným výhledem na město. Poté následuje ještě prohlídka dalších pamětihodností Stříbra jako je Koubkova branka a opevněný most s věží. Na nádraží se loučíme s doprovodným vozidlem a již tradičně vyrážíme Pendolinem do Prahy.

Vandru se zúčastnili : Ben, Dan, Čína, Franta ze synem Martinem, Horáček, Martin, Ostříž, Paganini, Pytlák, Zdeněk, Jirka, Libor, Saša.


- **************************************************************************************** -->

XXXXII. vandr 1.8 - 6. 8 2015


Den první - sobota 1.8  :Scházíme se tradičně na hl.nádraží, ve vlaku se daří nalézt volná kupé, cesta do Benešova proběhla bez problémů. V Benešově přistupuje Horáček, vystupujeme ve Vlašimi. Obědváme "U BLANICKÝCH RYTÍŘŮ", přijíždí Franta se synem a doprovodným vozidlem. Následuje procházka po parku s návštěvou Čínského pavilonu a Domašínské brány. Potom si bereme batohy a vyrážíme do Kondrace, prohlížíme si románský kostel a někteří i farní muzeum. Večeříme "U MATOUŠKŮ" - řízek je přes celý talíř, doprovodné vozidlo zajistilo tábořiště v lomu a večer jsme zakončili ochutnávkou chlazeného plzeňského.

Den druhý - neděle 2.8  Ráno vstáváme, přesunujeme se do geologického muzea a snídáme. Šerif se ujímá řízení doprovodného vozidla, ostatní vyrážejí na bájný Velký Blaník. Na rozhledně se scházíme všichni, po prohlídce se vracíme do Louňovic na oběd. Prohlížíme si kostel a zámeček, následuje výstup na Malý Blaník. Doprovodné vozidlo zajišťuje ubytování u rybníka v Býkovicích a po dohodě s místním hasiči i posezení u jejich klubovny. Večerní zábava s osadní kapelou končí v pozdních nočních hodinách a většina si staví stany na zahradě u klubovny.

Den třetí - pondělí 3.8  Ráno se obě skupiny spojují u hasičské klubovny, řízení doprovodného vozidla se ujímá Horáček,my ostatní pochodujeme směr Kamberk. Martin zajišťuje oběd v Kamberku a prohlídku místní tvrze. Tady nás opouští Tygr. Následuje pochod směr Šelmberk. Horáček nachází krásné místo na střelnici v Bzové, ujednáváme si tady nocleh a vyrážíme na Šelmberk, kam v předstihu dorazili Pete a Viktor. Po prohlídce hradní zříceniny se vracíme zpět na tábořiště, kde večeříme, přijíždí Paganini a to je i důvodem k další hudební produkci.

Den čtvrtý - úterý 4.8 Ráno vstáváme do krásného parného rána, správce střelnice nám předvádí různé funkce asfaltových holubů. Jedna skupina vyráží po turistické značce do Mladé Vožice a druhou část převáží doprovodné vozidla tamtéž. Po obědě jedeme autobusem do Sudoměřic, kde nás opouští Dan. Nacházíme prima koupání v místním rybníku. Po odpočinku vyrážíme na zříceninu Borotín ve velkém vedru, občerstvení na Borotíně nám dodá sílu k prohlídce zříceniny a následnému pochodu do Borotína, kde večeříme. Spíme u místního rybníka, opět s hudební produkcí.

Den pátý - středa 5.8  Po opuštění tábořiště u rybníka se vracíme do Borotína a snídáme v místním konzumu. Následuje pochod parným dopolednem do Kamenné Lhoty, hospoda zavřená, ale doprovodné vozidlo nás občerstvuje. Následuje přesun do golfového klubu "ČERTOVO BŘEMENO", oběd a další pochod na koupaliště v Jetřichovicích. Odpoledne následuje přesun do Sedlec-Prčice, návštěva pivovaru "Vítek z Prčice", ubytování u Jaromíra na zahradě spojené s prohlídkou a odborným výkladem i s praktickou projíždkou elektromobilem. Večer táborový oheň spojený s hudební produkcí naší osady končí až ve čtvrtek.


Den šestý - čtvrtek 6.8   Vstáváme překvapivě brzy, pokračujeme snídaní a druhou částí Jaromírovy přednášky. Někteří si prohlížejí město, všichni navštěvujeme přednášku o historii rodu Vítkovců. Následuje oběd a konec vandru, vracíme se po skupinách do svých bydlišť. Tak snad zase za rok!


Vandru se zúčastnili : Ben, Dan, Čína, Franta ze synem Martinem, Horáček, Martin, Ostříž, Paganini, Pete, Pytlák, Smíšek, Viktor, Tygr a Zdeněk.



XXXXI. vandr 2.8 - 7. 8 2014


Den první - sobota 2.8 ((Praha – ) Rybník – Rychnov nad Malší: 10km, resp. 7km):
Tradiční sraz se konal na Hlavním nádraží u bývalých pokladen a pak nás rychlík Anton Brückner v počtu 13 (šerif, Čína, Dan, Jirka, Martin, Pytlák, Saša, Smíšek, Víťa, Tomáš, Tomáš, Zdeněk)a jedna fenka unášel 3,5 hodiny do zastávky Rybník. Cestou se náš tým v Olbramovicích rozšířil o Horáčka. Zde jsme vyfotografovali pamětní desku Františka Antonína Gerstnera, stavitele slavné koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Lince, a kousek za nádražím viděli i kus původního náspu této železnice. Následoval přesun většinou po silnici do Dolního Dvořiště s gotickým kostelem sv. Jiljí. Ale to nás už vítala restaurace Selské dvůr se standardní nabídkou, která ale nepotěšila (guláš) nebo i uškodila (tatarák, že ano Zdeňku). Také obsluha nejevila o naší přítomnost velký zájem, takže jsme vyrazili po červené zvlněnou krajinou dále.
Záhy jsme se rozdělili do dvou skupin podle kondice a zvídavosti. Ben, Zdeněk, Tomáš a Martin pokračovali k významnému poutnímu místu Svatý Kámen (Maria Schnee), zatímco ostatní směřovali přímo do Rychnova nad Malší. Na Svatém Kameni jsme viděli nejenom kostel, ale také v poutní kapli dva rozestupující se balvany, které věští blížící se konec světa („až mezi nimi projede vůz se senem, nastane konec světa …“). Léčivý pramen sice netekl, ale místní stařík nám to kompenzoval budvarem.
Podél křížové cesty jsme pak také dorazili do Rychnova nad Malší, kde jsme spolu s první skupinou holdovali klobásám a pivu až do pozdních nočních hodin. Ještě jsme stihli obdivovat gotický kostel sv. Ondřeje a pomník padlým ve válkách 1866 a 1. světové. Poté se přesunuli k blízké hřbitovní zdi, kde si postavili svá přenosná obydlí (včetně tři „samostavěcích stanů“) a u doprovodného vozidla pokračovali v diskuzi většinou s kalíšky tully nebo sklenicemi plzně. Díky Sašo! A nad námi se klenula hvězdná obloha, která vidí všechny naše činy i hříchy.

Den druhý - neděle 3.8  (Rychnov nad Malší – Kaplice: 12km, resp. 14km):
Ráno jsme se po prohlídce hřbitova opět přesunuli do Hostince Petr, kde nás čekala domácí vajíčka i první piva. Modrá značka nás dále vedla přes Všeměřice s farmou highlanského plemene krav k Malši. Po jejím překonání jsme brzy dorazili ke zřícenině Louzek. Kouzelný hrádek ze 13. století se zbytky paláce a zdí se majestátně vypíná nad řekou. Zde nás dostihlo doprovodné vozidlo pod vedením Pytláka a nabídlo chlazenou plzeň (co by tomu asi řekl Svojsík?).
Během další cesty se odpojila průzkumná skupina, aby si užila koupání ve pstruhové nádrži Květoňov (Ben, Franta, Zdeněk a Martin). Na cestě do Kaplice nás lehce zasáhla přeháňka, ale to již jsme dosáhli cíle v hotelu Zlatý kříž. Jídlo průměrné a obsluha příjemná. Minuli jsme gotické kostely sv. Floriána a ssv. Petra a Pavla a už jsme stavěli stany na koupališti. Místní stánek nabídl jídlo i pití dlouho do noci. Obsluha skvělá (a k tomu kvítek májový, Denisa). Nejvíce si to ale užil Horáček a Petič.

Den třetí - pondělí 4.8  (Kaplice – Pořešín: 10km):
Noc byla deštivá a ani vajíčka, káva a první piva náladu moc nepozvedly. Ale vysvitlo slunce a restaurace u Sedláčků nabídla klasickou gulášovku, hotovky a pivo. Část výpravy ale zůstala na skvostně zrekonstruovaném náměstí. Co si více přát. Slunce začalo hřát a cesta podél Malše romantickým údolím potěšila všechny. Přechod úseku po řetězech před Pořešínem dokonce některé pobavil, ale to nás už čekal poslední stoupání. Na vrcholu kopce jsme vstoupili do poměrně rozsáhlých a zakonzervovaných zřícenin strážního hradu Pořešína.
Ale stále nám něco chybělo, jídlo a pivo, takže jsme se rychle přesunuli do obce stejného jména. Čekal nás místní hostinec nebo spíše prostory skoro bez jídla a pití. Ještě že Pytlák a Petič zajistili klobásy a hostinský poskytl gril. Bohužel mu brzy došlo pivo, takže obětavý Pytlák zajistil dovoz dalšího sudu. Bohužel šetrný majitel vzal malý objem sudu, který také rychle došel. Co dodat k hospodě, kde chybí fernet, brzy došel rum i poslední brambůrky. Ale hudební vystoupení osvědčeného kvarteta Horáček, šerif, Petič a Pytlák opět dokázali svoje umění a smysl pro improvizaci. Na závěr pozemek u obecního rybníka zajistil prostor pro regeneraci sil. A opět nás uchvátila hvězdná obloha.

Den čtvrtý - úterý 5.8  (Pořešín – Kemp Hamr: 17km): Ráno nás opustil sponzor letošního vandru Saša, který k radosti mnohých zajistil doprovodné vozidlo a především 50litrový sud plzeňské dvanácky.
Cílem čtvrtého dne byl Velešín, ale svatý Petr měl jiné úmysly. Jen co jsme překonali jeden z nejstarších betonových mostů u nás (z roku 1912) začalo souvisle pršet. A nepřestávalo, déšť sílil a terén podél řeky byl čím dál tím náročnější. K tomu se nám ztratilo doprovodné vozidlo, takže jsme změnili další postup na Svatého Jana nad Malší. Cestou jsme se občerstvili u studánky, ale déšť opět zesílil. Do Svatého Jana jsme dorazili již za mírného deště, servisní tým se konečně našel a nabídl nám pár povzbuzujících sklenic plzeňského. Bohužel poutní kostel i místní galerie byly zavřený a hospoda v rekonstrukci. Takže šerif stanovil nový cíl: Římov.
Po kilometrové zacházce do Ločenice (užili jsme si prodejnu coop) jsme již bez deště stále po silnici směřovali k římovskému Kempu Hamr. Místo na spaní příjemné, horší to bylo s večeří. Přivezli ji z hotelu Malší a někteří strávníci si příliš nepochutnali. Ale bravurní vystoupení našich sólistů opět nenechalo nikoho na pochybách, že umění s věkem jen zraje.

Den pátý - středa 6.8
  (Kemp Hamr – Doudleby: 12km):
Pátý den byl odpočinkový, takže hlavním cílem byl poutní areál Římov. Tam jsme dorazili podél pašíjové poutní cesty s částečně rekonstruovanými kaplemi. Nejprve jsme obdivovali Muzeum Roubenka, kde v jednom z nejstarších římovských domů bavorský majitel ukazuje jízdy modelů vláčků v krajinných dekoracích. V muzeu je ale množství dalších informací, třeba o koněspřežné dráze a jejím staviteli, Františku Antonínu Gerstnerovi. Pak jsme stanuli u poutního kostela sv. Ducha s Loretou ze 17. století. U kostela stojí také strom roku 2008, lípa Jana Gurreho (českokrumlovský jezuitský lékárník, podle jehož návrhu byla postavena loretánská kaple roku 1650) stará více než 670 let.
Ale hladu těžko poručíš, takže po návštěvě infocentra jsme již spěchali do starobylého hostince U modrého džbánu. Hotovky i pivo byly v pořádku (obsluha též), ale ještě nás čekala druhá část pašíjové cesty a přehrada. Již tradičně jsme vytvořili dvě skupiny. Ta první v obvyklém složení dosáhla nejenom přehradní hráze (pitná voda pro Budějovice), ale především si užila všechna zbývající poutní zastavení. Po návratu jsme dali sbohem kempu a po cca 4km dorazili podél Malše romantickou stezkou (se zastávkou u Noskova mlýna) do starobylých Doudleb. Tam stávalo slovanské hradiště z 6. století a dosud se vypíná gotický, barokně přestavěný kostel sv. Vincence a kaple sv. Barbory. Závěr dne patřil hospodám, většina zvolila hotel Klor; Franta, Petič a Martin si užili Doudlebskou hospodu. Ale nakonec jsme se stejně sešli na obecní louce u Malše. Zde jsme dopili darované plzeňské i další alkohol a vykoupali se v Malši. Noc proběhla bez problémů ani jiných zážitků.

Den šestý - čtvrtek 7.8
  (Doudleby (– České Budějovice – Praha): cca 4km):
Ráno bylo slunečné a tak naše čtyřčlenná úderná skupina vyrazila na autobus již v půl deváté, aby prozkoumala České Budějovice. Ostatním nejel autobus, takže je doprovodné vozidlo dopravilo na etapy také do Budějovic. Krajské město v příjemném srpnovém slunci nezklamalo. Obdivovali jsme starobylé zrekonstruované centrum, Dominikánská klášter s kostelem Obětování Panny Marie, ale také kapli Smrtelných úzkostí Páně či Rabštejnskou věž. Jako bonus jsme objevili pět týdnů starý minipivovar Kapucínská 27 s kvalitním pivem. A nesmíme zapomenout ani na Muzeum veteránů a motorek. Vrcholem byl pak výstup na Černou věž s rozhledem po městě i okolí za zvuků zvonů Bumerin a Budvar. Závěr v Masných krámech s pivovarským gulášem a kroužkovaným budvarem vše pozitivně završil.
Pak už nás čekal jen rychlík do Vršovic a loučení. No ale za rok touto dobou zase vyrazíme, ať tedy žije 42. Vandr (doufejme bez podpůrných prostředků).
Martin


XXXX. vandr 3.8 - 8. 8 2013

XXXIX. vandr 4.8 - 9. 8 2012


Den první - sobota 4.8
 Ráno na srazu na Hl.nádraží se schází třináct trampů z naší osady, kupodivu i Pytlák je tady včas. České dráhy nás napínají do poslední chvíle a tají nástupiště, z kterého odjíždí náš rychlík směr Světlá nad Sázavou, konečně je tady. Davy lidí se derou do vlaku, my nepospícháme, máme přece místenky, k našemu překvapení však máme velký problém vytěsnit z našich předem zaplacených míst drzé pasažéry, to se po několika minutách daří. Zdeněk rozdává tradiční karbanátky a podává se první občerstvení. V Kolíně přistupuje Franta, k nám se dostává až po delší chvíli, když se vlak poněkud uvolňuje. Vystupujeme ve Světlé nad Sázavou a jdeme i místnímu informačnímu středisku, kde si většina objednává prohlídku podzemí a kolektivně se jdeme na oběd do místního hotelu. Po obědě následuje prohlídka podzemních prostor, po jejím ukončení vyzvedáváme zbylé osadníky a jdeme se podívat na místní zámek. Tam se setkáváme s účastníky srazu Velorexů, zámek prohlížíme pouze zvenčí a pokračujeme zámeckým parkem. To už nás bombarduje Paganini s informacemi o svém pozdním příjezdu. Kolem pomníku A.B.Svojsíka a J.Wolkera pokračujeme mezi poli do Závidkovic, je horko a máme žízeň a samozřejmě hospoda nikdy. Na radu místních domorodců se vydáváme do Broumovy Lhoty, kde opravdu nacházíme otevřenou restauraci. Zde se občerstvujeme a čekáme na Paganiniho, zastihuje nás i krátká dešťová přeháňka. Pozdě odpoledne vyrážíme směr Lipnice. Náš pochodový tvar se roztahuje do pěkné délky, ale pomocí mobilních telefonů se nakonec scházíme u zatopeného žulového lomu, který objevili Ben a Martin. Stavíme stany, obdivujeme vytesaný reliéf "Ústa pravdy" , a někteří se i koupou. Stále čekáme na Paganiniho a taky na Pytláka, který se vydal místo k tábořišti na hrad Lipnici, s jejímž kastelánem se údajně znal. Po setmění přivádí Martin Paganiniho, zatímco Pytlák nám telefonuje z místní hospody, abychom si pro něho došli. Zatímco část unavených trampů uléhá ke spánku, objevuje se na našem tábořišti trojice z nedalekého tábora, ochotně se nabízejí, že pro Pytláka dojdou a přivedou ho, což se také stane. Pozdě do noci probíhá družba s místními táborníky až někteří nemohou nalézt své stany a ruší spáče zoufalými pokusy se vetřít k někomu do stanu. Naštěstí jsou umravněni a konečně celý tábor usíná.

Den druhý - neděle 5.8
 Ráno se probouzíme poněkud později, následuje koupání v lomu, vyprávění zážitků ze včerejší noci, buzení Pytláka atd. Jelikož se balení některých trampů neúměrně protahuje, jdeme na prohlídku dalšího zatopeného lomu s reliéfem "Bretschneiderova ucha". Po návratu zjišťujeme, že Pytlák ani za hudební produkce populárního popěvku místní omladiny ještě nezabalil, takže vyrážíme na hrad Lipnici bez něho. Máme štěstí, prohlídka je zdarma neboť na hradě končí akce srazu Velorexů. Dvě hodiny prohlížíme individuálně hrad a Pytlák stále nikde, když mu šerif telefonuje, dovídá se, že Pytlák zase usnul. Určujeme další místo srazu v hospodě a kolem pomníku Jaroslava Haška jdeme do místní restaurace, kterou už včera navštívil Pytlák. Po obědě, během kterého se dostavuje i opozdilec Pytlák se jdeme podívat na místní hřbitov, kde má hrob Jaroslav Hašek a zájemci o historii navštěvují předsunuté opevnění Lipnice, tzv. Bílou věž. Potom vyrážíme na další cestu směr Orlík u Humpolce. Čtveřice Čína, Franta, Ostříž a Smíšek asi po hodinovém pochodu zjišťuje, že ostatní se někde zasekli, na okraji Lipnice v místním občerstvení sledují olympijské hry. Telefonicky oznamujeme další cíl cesty, občerstvení u rybníka Pelhřimov. Výše zmíněná čtveřice nachází na hrázi rybníka příjemné občerstvení po slunečníky, sympatickou obsluhu a bezva koupání. Po několika hodinách čekání dochází i zbytek osady, který se stihl cestou ještě zakufrovat. Dostáváme nabídku k přenocování na hrázi a tak už nic nebrání večerní hudební produkci dlouho do noci. Teprve půlnoční bouře rozhání naše sezení a za rachotu hromů a blýskání blesků usínáme.

Den třetí - pondělí 6.8
 Vstáváme do slunečného jitra, někteří dosouší věci po noční bouřce, ochotný majitel občerstvení nám připravuje snídani, což je důvodem pozdního odchodu. Další naše zastávka patří místu, kde tábořil v roce 1916 jako skaut básník Jiří Wolker, tábořiště je porostlé lesní vegetací a ani se nechce věřit, že tomu tak skutečně bylo. Dále putujeme hlubokými lesy s častými zastávkami k odpočinku a občerstvení. Konečně dorážíme ke zřícenině hradu Orlík, která je oplocena a uzavřena, pondělí.... Po malé obhlídce jdeme kolem židovského hřbitova na náměstí Humpolce, kde jsme svou návštěvou poctili místní hotel. Po výborném pozdním obědě nás opouští Petr, který se vrací do pracovního procesu. My ostatní se přesouváme na místní autobusové nádraží a odjíždíme do Želiva, kde stavíme ležení v místním kempu. Po dostavbě stanů komplikované dešťovou přeháňkou navštěvujeme místní hospodu, ale po malém občerstvení jdeme spát. Někteří přespávají na verandách chatiček.

Den čtvrtý - úterý 7.8
 Ráno vstáváme poměrně brzy, opět dosoušíme, platíme za tábořiště a jdeme posnídat do místního obchodu. Následuje přesun do kláštera, kde Martin zajistil prohlídku. Po prohlídce klášterního areálu ochutnáváme místní pivo z klášterního pivovaru a navštěvujeme zbytky Trčkova hradu. Následuje oběd ve známé restauraci "Na Kocandě". Po obědě vyrážíme směr Červená Řečice, cesta vede náročným terénem na vodním dílem a stojí nás nemalé úsilí. Po tomto úseku přichází klidné putování po lesních cestách a v pozdním odpoledni přichází vhod koupel ve vodním díle Trnávka. Osvěženi po silnici přicházíme do Červené Řečice, kde večeříme v místní hospodě. Několik zájemců si prohlíží bývalý biskupský hrad, bohužel jenom zvenčí. Následuje pochod po turistické značce, až nacházíme nocleh po Šibeničním vrchem.

Den pátý - středa 8.8
 Ráno v poklidu vstáváme, někteří jako Petič na etapy, snídáme a Martin prohlíží Šibeniční vrch, poté balíme a vyrážíme směr Pelhřimov. V Bácovicích, kde měla podle mapy být hospoda, doplňujeme vodu a stavebník rodinného domku nám prodá i lahváče, paráda. Po modré turistické značce jdeme do Čakovic, kde je další zastávka na odpočinek u místní kapličky a potom do Starého Pelhřimova, tam jdou Martin se šerifem na obhlídku místního kostela a ostatní pochodují do Pelhřimova, kde se všichni scházíme v hospodě na oběd. Po obědě jdeme na náměstí, následuje kávička v cukrárně, prohlídka architektury Pelhřimova, výstup na věž, návštěva muzea atd. Odpoledne přijíždí Jana pro Frantu a Dana, kteří končí a vrací se domů, rovněž nás opouští Robert. Zbylá dvanáctka razí na vlakové nádraží, kupodivu to stihne i Pytlák, který se zapomněl v místním muzeu. Vlakem se přesouváme do Nové Cerekve, prohlížíme si synagogu a hledáme hospodu k zakončení letošního vandru. Daří se a tak večer probíhá do pozdních nočních hodin veselá zábava okořeněná hudební produkcí našich hudebníků.Po půlnoci se přesouváme na bezvadné tábořiště, které objevili Ben s Martinem.

Den šestý - čtvrtek 9.8
 Ráno se probouzíme do slunečného počasí a vychutnáváme si poslední tábořiště. Postupně se vracíme do Nové Cerekve, tam objevujeme výbornou výrobnu cukrářských výrobků, zde snídáme a prohlížíme si místní zajímavý kostel. Následuje přesun na nádraží a odjezd vlakem do Tábora, kde obědváme. Odpoledne nám jede rychlík do Prahy a tam končí letošní XXXIX."VELKÝ VANDR". Tak zase za rok na jubilejním vandru.
Šerif.

XXXVIII. Vandr - srpen 2011

 





Den první - sobota 30.7.
  Za nepříznivého počasí se ráno scházíme na Hl.nádraží v deseti lidech a odjíždíme směr Tábor. V Olbramovicích přistupuje Horáček a stále prší. V poledne za lijáku vystupujeme v Táboře a jdeme do historického centra, cestou nás někteří zdržují nákupy a výběry z bankomatů. Na náměstí obědváme a stále prší. Po obědě si prohlížíme podzemí historického Tábora, tam naštěstí neprší. Po hodinové prohlídce opouštíme podzemí, ale stále prší. Opouštíme historické centrum za stálého deště a jdeme k poutnímu místu Klokoty. Prohlídka poutního místa opět probíhá za stálého deště, stojíme před rozhodnutím jak dál.
Víťa navrhuje počkat v nejbližší hospodě a jeho návrh je přijat. V hospodě přežíváme pozdní dopoledne a tam nás doplňují Franta a Zdeněk, takže jsme kompletní. Večer se plně rozjíždí ke spokojenosti naší i hostinského. Pytlák telefonuje našemu starému známému kastelánovi z hradu Kámen Mildovi, který večer přijíždí i s personálem.Večerní zábava trvá do pozdních hodin a spokojený hostinský nám povoluje přenocovat v hospodě. Jenom Dan je poněkud překvapen reakcí na svoje fotografování, bohužel netuší, že někteří mladší trampové namluvili návštěvě, že je známý fotograf aktů. Pozdě v noci si steleme v hospodě, na tvrdém povrchu ale v suchu.
Den druhý - neděle 31.7
  Ráno vstáváme a stále prší, náladu nám zlepšuje dobrá snídaně a potom už vyrážíme, bohužel stále za deště. Sestupujeme k Lužnici a rozbahněnou cestou podle řeky za stálého deště jdeme cestou necestou až do Příběnic. Cestou pozorujeme vodáky, jak zdolávají nástrahy řeky a jezů. Konečně ustává déšť. V příběnickém podhradí je otevřena restaurace, kde obědváme, po obědě následuje prohlídka hradní zříceniny rožmberského hradu se zajímavou osmibokou věží. Vracíme se do restaurace pro batohy a kolem zbytků bývalého středověkého městečka, které zaniklo již v roce 1437 pokračujeme dále podle řeky. Začínají se objevovat chaty a kempy, v jedné restauraci nám Horáček s Paganinim předvádějí kvalitní hudební produkci. K večeru nacházíme nocleh v jedné ubytovně, někteří hrdinové spí venku pod stany a ochotný správce nám nabízí i večeři. Večerní zábava je po včerejší bouřlivé noci slabým odvarem, ani nehrajeme. Výhodou je, že se můžeme vysprchovat v teplé vodě.
Den třetí - pondělí 1.8 
 Ráno po snídani se balíme, seznamujeme se ze sympatickým správcem, ze kterého se vyklubal starý tramp. Vyměňujeme si kontakty a pokračujeme dále podle řeky až k řetězovému mostu ve Stádlci, kde se fotíme na společnou fotografii .Další zastávka je v kempu, který je ve správě Holanďanů. Dobré pivo a spousty historických technických zajímavostí, které zabavují Pytláka tak, že si ani nevšimne, že se mu do batožiny nenápadně přibalilo pětikilové závaží. Horáček objevuje harmonium a začíná další hudební produkce, přidává se i Paganini a další. po chvíli se muzikanti dostávají do varu a Pytlák zpívá užaslému přihlížejícímu nizozemskému publiku zlaté klenoty za svých sprostonárodních hitů. Po chvíli raději opouštíme kemp i nadšené zahraniční publikum a vyrážíme směr Dobronice, až na Pytláka, kterému se v kempu zalíbilo. V Dobronicích pod hradní zříceninou obědváme, dochází nás i Pytlák. Po obědě nás opouští Robert, kterého volají pracovní povinnosti do Prahy. Pytlák při opětném nasazení batožiny za hlasitého smíchu objevuje závaží, předává ho hostinskému, který slibuje, že ho do kempu vrátí. Následuje prohlídka hradní zříceniny a po ní pokračujeme za slunečného počasí až do Stádlce, opouštíme Lužnici. Ve Stádlci nacházíme malý bufet, někteří sledují až do večera naše fotbalové mladíky v boji o zlato. Za šera vyrážíme na další cestu a po několika kilometrech stavíme ležení v lese.
Den čtvrtý - úterý 2.8  
Ráno se probouzíme do krásného prosluněného dne, snídáme, balíme a po marném čekání na Pytláka a Petiče vyrážíme na další cestu podle potoka. Oba opozdilci nás posléze dohánějí a celé dopoledne jdeme po lesních cestách až do Sepekova. Ve známé restauraci obědváme, vaří zde výborně i pivo chutná. Někteří si prohlížejí pozůstatky gotického kostela, které jsme opomenuli při loňské návštěvě. Pozdě odpoledne se přesouváme na nádraží a zde se následuje další občerstvení. Čína objevuje na svých zádech klíště a tak přichází ke slovu operace, která se úplně nezdaří a tak po zbytek odpoledne se stává Čína obětí vtípků, zvláště hudebníků, kteří se předhánějí v návrzích na průběh jeho pohřbu. V pozdním odpoledni se přesouváme na tábořiště, kde vtípky na nebožáka pokračují do pozdních nočních hodin při večerním posezení.
Den pátý - středa 3.8  
Ráno vstáváme, k překvapení muzikantů je Čína v pohodě. Potom se loučíme s Danem a Frantou, kteří se vracejí domů. Batožiny na záda a vzhůru na další cestu,po lesních a polních cestách se dostáváme až k rozpálené asfatce, která nás dovede do Vlksic, rodiště předků Ostříže a Viktora. V místním konzumu si doplňujeme zásoby tekutin a ochotná prodavačka nám doporučuje místní útulnou hospůdku, která se otvírá jenom pro nás. Milovníci historie vyrážejí za místním kronikářem, aby si rozšířili svoje znalosti a u ochotného staříka a stráví nad kronikou příjemnou hodinku. Po návratu od kronikáře vyzvedáváme zbytek trampské osady v hospůdce a Martin zajišťuje prohlídku místní tvrze, která je v soukromém vlastnictví. Po zajímavě prohlídce a malé hudební produkci vyrážíme na další cestu. Cestou si prohlížíme zajímavý keltský menhir. Další naší zastávkou je Nadějkov, kde máme pozdní oběd a Ben s Martinem si stihnou prohlédnout místní nepřístupný zámek. Dělíme se na skupinu A a B, Skupina A vyráží po svých do Jistebnice a skupina B jede autobusem. V Jistebnici je nakonec dříve pěší skupina a následuje již tradiční návštěva restaurace spojená s večeří a čekáním na skupinu B. Za houstnoucího šera hledáme tábořiště za Jistebnicí, to se daří, stavíme stany a někteří se stihnou i vykoupat. Horáček vyprovokuje ještě některé k návratu do Jistebnice. V noci začíná pršet.
Den šestý - čtvrtek 4.8  
Ráno stále prší a někteří berou do zaječích směr Jistebnice. Ostatní balí za deště a zjišťujeme, že táboříme na tábořišti starých oldskautů se kterými se dáváme do řeči. Po rozloučení se vracíme do Jistebnice, mezitím přestává pršet, snídáme a prohlížíme si městečko, navštěvujeme muzeum s proslulým Jistebnickým kancionálem, prohlížíme si kostel a věž a čekáme na příjezd autobusu.Autobus nás odváží do Tábora, kde v sobotu započalo naše putování. Rychlíkem se vracíme domů a končí náš letošní vandr.
 

zúčastnili se: Ostříž, Čína, Ben, Horáček, Pete, Pytlák, Robert, Franta, Paganiny, Martin, Zdeněk, Dan, Viktor.

XXXVII. Vandr - srpen 2010

 





Den první - sobota 31.7.
  Na nádraží se nás schází devět, jako obvykle chybí Pytlák, přichází až když už sedíme ve vlaku směr Březnice. Na nádraží v Březnici nás očekává Horáček a společně jdeme na zámek v Březnici. Batohy si necháváme v pokladně a zakupujeme lístky na prohlídku. Před prohlídkou zámku stíháme malé občerstvení v kavárničce, umístěné v jedné baště opevnění. Hodinová prohlídka zámku přináší zajímavou přezdívku Pytlákovi, po oblíbeném paroháči zámeckých pánů ho přejmenováváme na "Mórice". Po prohlídce jdeme na opožděný oběd do místní pivovarské restaurace, vyzvedáváme batohy v pokladně a jdeme do města. Na náměstí je pouť a na ní se ztrácejí Martin a Pytlák, na další cestu po marném čekání vyrážíme bez nich. Za městem se ozývají oba ztracenci a když na ně chvíli počkáme, jdeme dál kompletní až do Hudčic, kde se posedíme v místní trampské hospodě Montana. S blížícím se večerem hledáme místo k noclehu, stavíme stany a následuje tradiční večerní posezení u svíčky.
Den druhý - neděle 1.8
  Ráno vstáváme poměrně časně a když se podaří vyhnat i Pytláka z pelechu, vyrážíme na další cestu. Ve vesnici Koupě se nám nedaří navštívit místní tvrz, je v soukromých rukou a tudíž nepřístupná. Začíná pálit sluníčko a tak bereme zavděk bezvadnou koupelí v rybníku Žebrák. Osvěženi jdeme do Černívska, kde malá skupinka zájemců pod vedením šerifa navštěvuje zříceninu hradu Křikava, ostatní odpočívají na hrázi rybníka. Za velkého vedra jdeme přes vesnici Chobot do Střížovic, kde na nás čeká dvanáctý člen naší expedice Jirka. Začíná nás trápit hlad a žízeň. Podle rybníka Labuť jdeme do Myštic, kde konečně na hrázi je hospoda, kde se najíme a napijeme. Po obědě následuje koupel v rybníce, po koupeli a odpočinku se podaří přemluvit šerifovi unavenou osadu k další cestě, pod slibem zajištěného ubytování a hospody na večer. Přes Lučkovice navečer docházíme do Bud, kde nás již na svém statku očekává šerifův kamarád Luděk. Stavíme stany na zahradě a vyrážíme do místní hospody, kde jsme již očekáváni. Po výborné večeři a skvělé plzničce se rozjíždí hudební zábava, ke které se připojují i místní. Zábava končí pro některé vytrvalce až ve čtyři ráno, bylo to super.
Den třetí - pondělí 2.8 
  Časně nad ránem dešťová přeháňka zahání některé jedince, kteří spali pod širákem k Luďkovi do chalupy. Vstáváme poněkud později, zvláště Petemu se vůbec nechce. I Luděk odkládá svůj odjezd do Prahy na desátou. Majitel statku odjíždí nechávaje nás na statku a tak si pomalu balíme a chystáme se k odchodu. Dědek Dan nám předvádí mistrovský kousek ze svého repertoáru, bučí tak dovedně jako ovce, které mu odpovídají, že rázem získává novou přezdívku "Strýček Jedlička". Šerifovi telefonuje Franta a tím je dán pádný důvod k dalšímu pobytu na statku, dopíjíme zbytky ze včerejšího dne a Martin s Benem se jdou podívat na místní přírodní zajímavost, kamenný viklan. Mezitím přijíždí Franta a pak zase čekáme na dva výzkumníky. Konečně v poledne vyrážíme na další cestu. Další naší zastávkou je pravěké hradiště Boudy, po jeho prohlídce nás Čína řadí ke společné fotografii. Krásnou krajinou sestupujeme k Rakovicím a cestou pole se dovídáme z tabulky, že za tento semenářský množitelský porost odpovídá Horáček (to jsou ale vtípky, Franto!). U zchátralého zámku v Rakovicích nás opět Strýček Jedlička přesvědčuje o svém umění, umí i krocana. Procházíme zámeckým parkem kolem zámečku v Čimelicích a po přechodu hlavní silnice obědváme v mistní restauraci. Po pozdním obědě doplňujeme zásoby potravin a opouštíme Čimelice. Po hrázi rybníka jdeme jdeme do Vrábska, za ním se ještě koupeme v rybníku a již je čas hledat nocleh. Pře Lazištěm v lese stavíme, vyjímečně za světla, naše stany a přístřešky a večer ještě usedáme ke svíčce k večernímu potlachu. Kolem půlnoci jdeme spát.
Den čtvrtý - úterý 3.8  
V noci opět přichází déšť a tak se ráno probouzíme do zamračeného nevlídného počasí. Kolem osmé přeháňka ustává a tak rychle balíme a snídáme. Zjišťujeme, že nám dva chybí, Martin a Paganini zmizeli. Franta vypráví veselou historku z brzkého rána jak Martin a Paganini za raního kuropění vzali kurs směr autobusová zastávka Laziště, ostatně telefoní hovor od Martina upřesňuje jejich současnou polohu. Balíme a odcházíme za stálého mrholení a cestou nás dohánějí "dvě stařenky na houbách" - Martin a Paganini zachumlaní v pláštěnkách vypráví své zážitky z ranního pobytu v čekárně. Za stálého deště jdeme do Královy Lhoty a tam se na nás usmálo štěstí, z neznámého chlapíka v místní prodejně potravin se vyklubal prima hostinský, který nám nejenže otevřel zavřenou hospodu, ale připravil nám i výborný oběd. Muzikanti z naší osady se pustili do hudební produkce, která přilákala do hospody i další návštěvníky. Konečně vysvitlo slunce a my jsme mohli vyrazit na další cestu. Jeden z návštěvníků je tak nadšen hudební produkcí, že odváží Pytláka a Peteho a některé batožiny až na Orlík, cíl našeho dnešního putování. Zbytek osady jde pěšky až na zámek, následuje prohlídka zámku se sympatickou průvodkyní, která nám doporučuje na večeři návštěvu restaurace "U Cvrků". Spokojeně večeříme na terase této restaurace, když se z okna začíná ozývat mistní country kapela. Martin okamžitě sjednává společné vystoupení v sále a zárověň se nám daří vyjednat nocleh na přilehlé zahradě. Pak již nic nebrání tomu aby naši hudebníci předvedli svůj um společně s místními, zvláště se tento večer vyznamenává Paganini a Horáček, který poprvé v životě hraje na elektickou basovou kytaru. S banjistou Vláďou Cvrkem nám připravují opravdu pěknou hudební produkci. Zábava končí až hluboko po půlnoci.
Den pátý - středa 4.8  
Ráno se probouzíme k snídani - výborná míchaná vajíčka, ještě společná fotografie s obsluhou pohostinné restaurace a vyrážíme směr Ždákovský most. Před Žďákovským mostem je malé občerstvení a potom se jenom kocháme výhledem na Vltavu. Další naší zastávkou je Kostelec nad Vltavou, dáváme pivko a malou svačinku, prohlížíme si kostel Narození Panny Marie a rychle se přesouváme k zastávce autobusu, který nás odváží do Milevska. Tady se s námi odpoledne loučí Dan, který spěchá na nádraží, zbytek osady nechává batožiny v restauraci a jdeme na prohlídku premonstrátského kláštera. V prohlídce kláštera je i návštěva hřbitovního kostela Sv.Jiljí, kde obdivujeme gotické nástropní fresky a románské schodiště v síle zdiva. Po prohlídce jdeme na pozdní oběd a potom se s námi loučí i Horáček, zatímco my ostaní jdeme k rybníku Pytlák, následuje koupání a v blízkém lese si stavíme poslední tábor. Samozřejmě nechybí poslední večerní posezení, ze kterého nás ruší jen telefonické rozhovory, těch kteří nás už opustili, Dana a Horáčka, který navíc oznamuje, že chytil klíště a radí se s Robertem. Okolo půlnoci usínáme.
Den šestý - čtvrtek 5.8  
Ráno se pozdě probouzíme do slunečného rána, v poklidu snídáme a balime. Podél potoka jdeme do Sepekova, kde na náměstí obědváme. Prohlížíme si poutní kostel Panny Marie, díky Martinovi, který iniciativně zajistil klíče i ochotnou průvodkyni. Jenom Pete zůstává v restauraci dopřávaje si zmrlinový pohár "Buffalo Billa". Pro Frantu si přijíždí Jana a odváží si ho domu. Posledních deset vandrovníků jde na nádraží a po krátké chvilce odjíždíme do Tábora, kde přestupujeme na vlak do Prahy. Hlavní skupina vystupuje ve Vršovicích a zbytek na Hl.nádraží. Vandr 2010 končí.....
 

zúčastnili se: Ostříž, Čína, Ben, Horáček, Pete, Pytlák, Robert, Smíšek, Franta, Paganiny, Martin, Jirka, Dan,

XXXVI. Velký vandr - srpen 2009

Sobota 1.8 - den první.  
Již tradičně se scházíme na stanici metra Strašnická a tady nás čeká největší překvapení, poprvé v letošním století se objevuje Bob a nečekaně s námi odjíždí na sraz na Hlavní nádraží. Po zakoupení jízdenek se patnáct trampů pohodlně usazuje ve dvou předem zarezervovaných kupé a rychlík vyráží na Brno. V Kolíně přistupuje Franta a Zdeněk nás občerstvuje výbornými karbanátky z kuchařské dílny svojí ženy.
Po několika dalších přestupech vystupujeme v Telči a jdeme na poněkud opožděný oběd. Po obědě nás nachází i poslední účastník Paganini , jedoucí nějakou svojí zkratkou a jdeme na prohlídku překrásného renesančního města. Někteří jedinci, nebudu je jmenovat, si zakupují u asijských obchodníků maskované klobouky, a tím doplňují svoje vybavení. Prohlídku zámku jsme již propásli a tak alespoň někteří vystupují na věž a prohlížejí si Teč s ptačí perspektivy. Prohlídka náměstí se zdržuje několika ochutnávkami u pivních stánků a odletem vzduchoplavců. To už čelo expedice opouští Telč a po několika kilometrech čeká na opozdilce v restauraci u parního mlýna. Opozdilci dorážejí, následuje prohlídka a někteří vedeni Martinem navštěvují židovský hřbitov.
Za počínajícího šera vyrážíme na další cestu. Za svitu baterek po hodinovém pochodu nacházíme ucházející místo, za tmy stavíme stany a následuje tradiční večerní posezení u svíčky.

Neděle 2.8 - den druhý. 
Po klidné noci vstáváme do krásného slunečného rána. Bob nás poněkud šokuje pochybnou ranní rozcvičkou, snídáme a podél řeky pochodujeme dále po stanovené trase. Sluníčko začíná připalovat, občerstvení není nadohled.
Teprve ve vesnici Černíč na místním fotbalovém hřišti nacházíme ovlažovnu a po krátkém občerstvení vyrážíme do Dačic. V Dačicích,kam doráží náš silně potrhaný peloton si na etapy prohlížíme zámek a nakonec se všichni scházíme v restauraci na večeři.
Po večeří opouštíme město, ale zprávy o chystané průtrži nás nutí použít vlak, kterým se přesouváme do Cízkrajova. Místní restaurace je bohužel zavřena a tak s přibývající tmou a burácením hromů bereme zavděk místní prostornou autobusovou čekárnou.
A myslím,že jsme udělali dobře, s přibývajícími hodinami se intenzita deště zvyšuje, do půlnoci leje jako z konve.Ještě že máme střechu nad hlavou. Se spaním je to horší, někteří si ustýlají na tvrdé podlaze, jiní spí na dřevěných lavicích. Nezodpovědné chrápání několika jedinců ruší klid noci na náměstí. O půlnoci ustává déšť a Čína s Benem si staví v místním parku stany. Ostatní pokračují v " jakémstakéms" spánku.

Pondělí 3.8 - den třetí. 
Za ranního svítání přijíždí autobus, zastavuje před zastávkou a výfukové plyny mění zastávku v plynovou komoru, tím se probouzí i poslední vytrvalci, kteří se snažili urvat nějakou tu minutu spánku. Zjištění, že v šest přijede další autobus, kterým je možno odcestovat do civilizace vyvolává v Bobovi nebývalou aktivitu. Vynechává ranní rozcvičku, převléká se do čistého oblečení a doprovázen dalším měkotou Petrem mizí po bleskurychlém rozloučení v autobusu a oba ujíždějí do Prahy. Ostatní také balí a za chvíli již netrpělivě podupáváme před místním krámkem s potravinami. Hodná paní prodavačka nám poskytne i horkou vodu na kafíčko a čerstvé pečivo. Nezvykle brzy opouštíme Cízkrajov a vyrážíme směr Slavonice. Ben s Frantou se jdou vykoupat do nedalekého rybníka a my ostatní jdeme k poutnímu místo Montserat, kde většina dospává minulou noc. Po důkladném odpočinku vyrážíme znovu do Slavonic, kde v Paganinim doporučené restauraci absolvujeme oběd. Několik hrdinů vyráží na průzkum slavonického podzemí, vrací se s nezapomenutelnými zážitky a někteří s boulemi na hlavách. Pozdě odpoledne v dobré náladě opouštíme Slavonice a po prohlídce několika pěchotních opevnění dorážíme na večeři do lokality Bejčkův mlýn. Tady po složitém vyjednávání získáváme večeři a nocleh v místním kempu, ale hlavně všichni využívají možnosti koupele v teplé vodě. Večer začíná pršet a tak zalézáme do stanů, někteří znajíce kvality svých přístřešků, spí na pódium. Monotónní kapky deště nás okamžitě uspávají.

Úterý 4.8 - den čtvrtý.
  Ráno vstáváme, balíme navlhlé stany a snídáme v Bejčkově mlýně. Vracíme se na červenou turistickou značku, navštěvujeme muzeum čs.opevnění. Po cestě zjišťujeme, že Dědek má po sobě pojmenovaný rybník, zastavujeme se na borůvkách a navštěvujeme zbytky středověké vesnice Pfaffenschlag. Další cesta vede hlubokými lesy a vycházíme nad Starým Městem. Zde máme pozdní oběd a Martin zajišťuje na místním úřadě prohlídku hradu Landštejna. Následuje ostrý pochod, stíháme prohlídku hradu a po domluvě s kastelánkou máme zajištěn i nocleh na hradě. Zděnek vyjednává i otevření místního bufetu a tak již nic po postavení příbytků nebrání našemu dlouhému posezení, pivo teče proudem a hradem zní naše písně.

Středa 5.8 - den pátý.  
Ráno vstáváme brzy neboť se otvírá hrad, stíháme kafíčko a Pytlák s Víťou i střelbu z kuše. Po modré turistické značce jdeme do vesnice Klášter, roztaženi v dlouhém pelotonu. Opozdilci Pytlák a Pete nás dojíždějí stopem a po prohlídce podzemí kostela jdeme do Albeře, kde máme pozdní oběd. Úzkokolejkou jedeme do Kaprounu, zastávky Járy Cimrmanna a po výstupu od železnice dospáváme naše včerejší posezení. Po malém odpočinku jdeme do vesnice a posedáváme v místní restauraci. Část osady vedená Martinem a Benem vyráží na Vysoký kámen, část hledá koupání v rybníčkách u Kaprouna a někteří hledají místo k přenocování. K večeru se opět scházíme a jdeme spát za Kaproun.

čtvrtek 6.8 - den šestý.  
Ráno balíme, přes ranní Kaproun jdeme na vlak. Úzkokolejka nás odváží do Jindřichova Hradce, batožiny necháváme na nádraží a vyrážíme do města na oběd, hotel Vajgar nám připravuje dobrý oběd a po něm následuje prohlídka Jindřichova Hradce po skupinách. Všichni se vracíme na nádraží, obdivujeme parní lokomotivu na úzkokolejné železnici a jdeme vlakem do Veselí nad Lužnicí. Tady přestupujeme do rychlíku na Prahu a cestou se dostává do varu skupina muzikantů, ještě že je vlak poloprázdný. Většina vystupuje ve Vršovicích a parta jedoucí na Hl.nádraží vedená Pytlákem se ještě večer hlásí telefonicky šerifovi, že v sedm hodin ukončila tento vandr.

zúčastnili se: Ostříž, Víťa, Čína, Ben, Horáček, Pete, Pytlák, Robert, Smíšek, Franta, Paganiny, Martin, Jirka, Dan, Zdeněk, Petr a BOB.

XXXV. Velký vandr 2008 srpen

 






Sobota 2.8 2008 - den první
Scházíme se na zastávce vlaku ve Strašnicích kolem desáté hodiny. Objevuje se i Petič, který s námi deset let nebyl. Jako poslední přijíždí Pytlák se synem a s psím veteránem Hasanem. Petr nás zaskočil zajímavým tričkem, že zlobí jako čert, to víme , ale že je hodný jako anděl, to jsme netušili. Ve vlaku nás čekal Martin a v Čerčanech přistupuje Paganini. V Trhovém Štěpánově vystupujeme kompletní. Od nádraží jdeme do hospody, ale nabídka je slabá a tak hledáme další hospodu, kde bychom poobědvali. Když na okraji městečka nacházíme hospodu, bohužel zjišťujeme, že majitel vyrazil také na dovolenou a tak je zavřeno. Okolo kostela se vracíme zpátky k první hospodě a z chudé nabídky doplňujeme kalorie na další cestu. Mezitím ještě Martin stihl dojednat návštěvu v místním regionálním muzeu. Po prohlídce muzea konečně vyrážíme. Bohužel část expedice vyráží po kolejích a zapomene odbočit a tak se dostanou na silnici a po ní dojdou až do Keblova. Mezitím druhá část osady najde správnou cestu a po dlouhém čekání na odpadlíky Petiče,Pytláka a Martina, který si stihl prohlédnout židovský hřbitov také po turistické značce pochoduje vstříc Keblovu. V Javornici je čelo skupiny zastaveno zoufalým Pytlákem, který telefonuje abychom na něho a Petiče počkali. Čekáme, opozdilci dorážejí s totálně vyčerpaným Petičem. Po chvíli odpočinku pokračujeme až do Keblova, kde v nové restauraci se starou známou hostinskou Janou již netrpělivě čeká první skupina. Po malém občerstvení již za tmy vyrážíme hledat nocleh. V lese stavíme tábor a dochází k tradičnímu posezení. Kolem půlnoci jdeme spát jenom Petič, který zázračně ožil, sedí dál s Benem do pozdních nočních hodin.
Neděle 3.8 2008 - den druhý
Ráno nás budí dešťová přeháňka a brblání těch, kteří si nepostavili nic a zmokli. Kolem osmé vstáváme a po snídani si jdeme prohlédnout místní tábor, kde mnozí z nás léta tábořili. Po návratu se marně pokoušíme vzbudit Petiče a již nás z Čechtic volá netrpělivý Dan, kdeže jsme. Konečně se Frantovi podaří vystrnadit Petiče ze stanu a můžeme vyrazit. Přes Lesský mlýn cestou necestou směr Čechtice. Dan nám vyráží v ústrety i se svým batohem. Na kraji Strojetic opět zjišťujeme, že odpadl Petič a tak jen díky Frantovi, který se pro něho vrací, jsme ve Strojeticích všichni, i Dan, který jsem mezitím po silnici dorazil. Do Čechtic dorážíme silně žízniví a hladoví a opět bez Petiče, kterého jsme překřtili na "číslo pět". Obědváme a konečně přichází i číslo pět, pije pouze kofolu. Po obědě část osady usíná v parku. Po tomto odpočinku jdeme dále směrem na Lukavec. Nad Čechticemi opět čekárna na Petiče a když dorazí, oznamuje nám, že končí a vrací se domů. Následuje skupinová fotografie, loučíme se s Petičem a v tom někoho napadne zkontrolovat jeho batožinu. To se nestačíme divit, co všechno s sebou nešťastník vláčí, zásoby, jako kdybychom šli někam na Saharu. Rozebíráme si část jeho věcí a Petič se odhodlal k další cestě. Přes zpustlé rekreační středisko pokračujeme do Čáslavska, kde doufáme v další občerstvení. Ouha, hospoda je zavřená a my pokračujeme k rybníku v Lukavci, kde jsme také již před třicetičtyřmi lety byli na táboře. Tábor je prázdný, stavíme stany a koupání v rybníku nás osvěží. Skupina žíznivých vyráží do hospody na pivko a my ostatní pod noční oblohou ještě chvilku posedíme než jdeme spát.
Pondělí 4.8 2008 - den třetí
Ráno vstáváme a někteří se osvěžují ranní koupelí v rybníku. V Lukavci spojujeme snídani s brzkým obědem a čekáme na příjezd Bublyho. Když už se chystáme odchodu, přichází silná průtrž mračen, která nás zahání zpět do hospody. Konečně vyrážíme na další cestu, směr vrchol Strážiště. Číslo pět statečně šlape a na kraji lesa se opět fotíme na společnou fotografii. Po ochutnání zázračné vody ze studánky na Stražiště scházíme s vrcholu a loučí se s námi Petr, kterého pracovní povinnosti volají domů. U krásného rybníka se koupeme a někteří nudisté pózují pro fotografy. Dozvídáme se, že v nedalekém Bratřicích je hospoda , údajně i s kuchyní kde vaří. Přicházíme do Bratřic, hospoda je zavřená, ale když nás vidí hospodský rychle se otvírá a Zdeněk oslavuje své narozeniny. Poprvé za vandr hrajeme, místní omladina nám půjčuje hudební nástroje, pivo teče proudem a my po dlouhé době slyšíme zase Petičův Michigan. Hospodský dělá skvělé kuřecí steaky a nabízí nám ubytování v hostinci. Odpadají starosti s noclehem a zábava pokračuje dlouho do noci.
Úterý 5.8 2008 - den čtvrtý
Ráno složitě vstáváme, budíme hostinského a po ranní kávě a snídani vyrážíme do Pacova. Po prohlídce náměstí obědváme v zahradní restauraci. Někteří si jdou prohlédnout muzeum básníka Antonína Sovy. Pytlák volá svému známému kastelánovi na hrad Kámen, který za námi přijíždí do Pacova a odváží naše batožiny na hrad. My, bez zátěže dorážíme na hrad, kde po prohlídce hradu s laskavým svolením kastelána Mildy se ubytováváme na parkánu a po zavření hradu nás čeká i hradní hostina, zpěv a pivo, dojde i na taneček. Nejlepší hlášku večera pronáší kastelán, když na naší nesmělou otázku, nemáme-li přivzít okna abychom nerušili podhradí, odpověděl blahosklonně :“ jen to nechte, ať jsi hřbeti v pohradí užijou“. Super večer, myslím, že se muzikanti opravdu překonali a již druhý večer po sobě podali nadlidský výkon.
Středa 6.8 2008 - den pátý
Po snídaní se loučíme s Mildou a jeho personálem a pochodujeme do Obrataně. Po cestě nacházíme mrtvou sovu, což silně dojalo pouze Dana. Podle GPS nejkratší cestou přes kukuřičné pole, což mnozí označili jako „Kubu“ jsme došli ž k muzeu bleskojistek a izolátorů, kde nás opustil Franta. Po prohlídce muzea nás překvapila návštěva z hradu s basou piv na žízeň, paráda. Po rozloučení jsme dorazili na oběd do Obrataně. Po obědě jsme si schrupli na nádraží a po příjezdu vláčku jsme popojeli do Sudkova dolu, kde jsme shlédli exteriér tvrze a Josafským údolím pokračovali v další cestě, hledajíce tábořiště. Bohužel nic a tak jsme vzali zavděk loukou u cesty. Vtom se objevil místní myslivec v jeepu a doporučil nás do soukromé restaurace poblíž. Tam jsme našli nejen prima chlapíka, který nás nejen napojil a nakrmil, ale i umožníl na loučce pod svým srubem přenocování.
Čtvrtek 7.8 2008 - den šestý
Ránou jsme dostali míchaná vajíčka, chvilku jsme poseděli se sympatickým majitelem a prohlédli si jeho hospodářství. Poté jsme vyrazili na vlak, který nás dovezl do Tábora . Martin s Benem se zastavili v Chýnově v muzeu sochaře Bílka. Tady jsme poobědvali a vlakem jsme se dopravili domu.


zúčastnili se: Ostříž, Víťa, Čína, Ben, Horáček, Bublič, Pete, Pytlák, Smíšek, Franta, Paganiny, Martin, Jirka, Hasan, Dan, Zdeněk , Petr

XXXIV. VELKÝ VANDR - 4. - 10.8 2007

   Tradičně se uskutečnilo předstartovní soustředění, kam přišli hlavně ti, kteří již dlouho nejezdí Andy, Bob, Jarda, Kim a po deseti letech i navrátilec z USA Pete. Doladily se poslední podrobnosti ke srazu a sobotnímu táborovému ohni.

Sobota - den první.
Na Strašnické se sešla "strašnická sekce" a metrem jsme dojeli na Hlavní nádraží. Před pokladnami byl neuvěřitelný nával a tak šerif vyslal celou osadu do vlaku a sám zakoupil lístky, samozřejmě Pytlák s Hasanem dorazili pozdě, tedy když už jsme seděli ve vlaku. V příjemném interiéru jsme dojeli do Berouna, kde jsme přestoupili do vlaku směr Zdice. To už jsme nabrali malé zpoždění. Ve Zdicích jsme rychle přešli do přistaveného motoráčku směr Příbram, ale ouha, nějak se zpožďoval odjezd. Po chvíli nám obsluha vlaku sdělila, že čekáme na novou lokomotivu. Konečně jsme vystupovali v Příbrami. Horáček zamluvil salonek v místní restauraci, kde jsme poobědvali. Následovala prohlídka výstav v místní tvrzi, tj. fotografové se šli podívat na Drtikola a část navštívila expozici o III. odboji. Snaživou průvodkyni důchodového věku překvapila a trochu rozladila sekce z Jižního Města (Pytlák, Paganini), která během jejího výkladu spokojeně usnula v křesílkách. Po probuzení spáčů jsme se vydali na nákup a poté následoval výstup na Svatou Horu krytým schodištěm. Čína s Víťou ještě stihli návštěvu pamětní desky fotografa Drtikola. Po prohlídce Svaté Hory následovalo malé občerstvení a Horáček si ještě zkusil rodeo na houpacím koníkovi. A potom jsme konečně vyrazili na cestu za slunného počasí. S blížícím se večerem jsme našli místo k přenocování, každý si připravil místo na spaní, jenom Pytlák se stále snažil vnutit se někomu na místo, ale byl odehnán. Teprve u Paganiniho a Martina se chytil. Večer jsme zasedli k tradičnímu posezení a za svitu svíčky zkonzumovali přinesené kapalné dobroty. Pozdě večer se celá společnost rozešla a noční klid rušilo pouze silné chrápání.

Neděle - den druhý.
Ráno jsme poměrně rychle vstali až na Pytláka a vyrazili na další cestu. Záhy jsme byli nuceni náš pochod neplánovaně přerušit, neboť jsme ztratili Pytláka trpícího žaludeční nevolností. Když i on konečně dorazil navigován mobilními telefony, pokračovali jsme dál. Kolem poledního jsme dorazili do hospůdky v Oborách, kde jsme i přes doporučení Horáčka dali přednost plzeňské dvanáctce před jím vychvalovanou desítkou a za chvíli bylo po pivu. Nasledoval přesun do Něčína, kde Horáček zajistil oběd. Po nezbytné kávičce jsme vedeni Horáčkem vyrazili směrem k jeho latifundiím, kde nás již čekali další trampové a Bobina. Horáček nás chvilku tahal po okolí svých pozemků až jsme se konečně dočkali. Rychle jsme si postavili přístřešky,osprchovali se v polní sprše a připravili táborový oheň. Z Prahy dorazili Jarda, Dan, Andy, Jirka a Lišák, který se vyznamenal při přípravě grilovacích dobrot, které jsme splachovali výbornou plzeňskou dvanáctkou. Zazpívali a zahráli jsme si do pozdních nočních hodin. Po půlnoci nás opustili Lišák a Andy a odvezli s sebou prvního odpadlíka Petra, kterého jako každoročně pracovní povinnosti odveleli domů. Podnapilý Andy s námi ještě chvíli laškoval po mobilním telefonu ale jeho bláboly mu "baštil" jenom Dědek Dan. Kolem druhé hodiny jsme šli spát.

Pondělí - den třetí.
Po snídani a úklidu tábořiště zjistil Pytlák, že Hasan jeví po dvou dnech značné známky vyčerpání a tak se Jardou nechal odvézt do Prahy. My ostatní jsme poděkovali Bobině a vyrazili přes Vltavu do Hojšína a Kamýka. V Kamýku na nás již čekal Bubly a po obědě jsme vyrazili na zříceninu hradu Vrškamýka zvaného Hunec. Po jeho prohlídce jsme se vrátili k Vltavě, čekajíce na Pytláka, kterému v Praze opět ujel autobus. Konečně dorazil, bez Hasana a bohužel i bez ukulele, které "zapomněl" doma. Šerif opět zavelel k dalšímu pochodu, ale opět bez Pytláka, který se nechal zlákat místní hostinskou k návštěvě hospůdky. Po krátkém výstupu jsme nad Kamýkem usedli v místním penzionu ke malému občerstvení a po příchodu Pytláka jsme využili ke koupání místní bazén. Dan nám předvedl soví skok, bohužel zapomněl, že má na nose brýle. Naštěstí v čisté vodě byly brýle rychle vyloveny a my osvěženi jsme pokračovali v podvečeru dále. Cestou Franta s Víťou vyplašili údajně zmiji. V houstnoucím podvečeru jsme zabočili k farmě, poblíž ní jsme se uložili ke spánku. A opět nechybělo tradiční večerní posezení.

Úterý - den čtvrtý.
Ráno jsme se sbalili a provedli skupinovou fotografii. Cestou přes ranč jsme došli ke Sv. Janu a prohlédli si místní barokní kostelík. Putovali jsme dál rozpálenou krajinou až do Plešiště, kde byla pěkně opravená tvrz, bohužel nepřístupná. Dál jsme pokračovali do Bláhovy Lhoty, kde nás opustil Franta. My ostatní jsme dojeli autobusem do Vysokého Chlumce, kde jsme měli objednanou prohlídku pivovaru. Ve Vysokém Chlumci jsme hledali možnost občerstvení a byl tam pouze kiosek s nepříjemnou obsluhou a restaurací pod hradem by spíše slušel název "u snědeného krámu". S poloprázdnými žaludky jsme vyrazili na prohlídku pivovaru, kterou nás doprovázel sympatický sládek. Během prohlídky se s námi rozloučil Robert a odjel domů. Sládek nám po prohlídce a ochutnávce doporučil restauraci v Rovinách a to byl výborný tip. Obsluha příjemná, jídlo a pivo vynikající a tak jsme si pěkně zazpívali a zahráli, někteří i zatančili. Převážná část přespala na půdě u ochotného místního sedláka, někteří se ubytovali přímo v hostinci. Zábava se protáhla do pozdních nočních hodin.

Středa - den pátý.
Po snídani v restauraci "U Krobiána" jsme se přesunuli autobusem do Sedlčan, následovala prohlídka místního muzea a oběd. Dále jsme pokračovali pěšky do Červeného Hrádku, opět nepřístupný. Další zastávkou byla skautská základna, kde před třicetisedmi lety absolvoval šerif Lesní školu Junáka. Polní cesta nás přivedla do Kosové Hory, kde nám ochotná řádová sestra umožnila prohlídku kostela. A po kultuře zase do hospůdky na večeři. Průtrž a silný liják nás zahnal z terasy dovnitř. Následoval přesun na nádraží a kousek jsme popojeli vlakem do Vrchotových Janovic. Večer přestalo pršet a asi 1km od nádraží jsem se v lese ubytovali.

Čtvrtek - den šestý.
Ráno jsme nezvykle rychle zabalili a před prohlídkou zámku ve Vrchotových Janovicích jsme stihli snídani v místní hospůdce. První prohlídka jejímiž jsme byli jedinými účastníky trvala hodinu. Potom rychle na autobus a už jsme byli ve Voticích, kde nás čekal gurmánský oběd. Po obědě se Pytlák, Jirka a Bubly vydali do Prahy autobusem a my ostatní vyrazili na vlakové nádraží, odkud jsme dojeli do Prahy. Ve Strašnicích "U Švejka" jsem dali poslední pivo a to byl konec letošního XXXIV.VELKÉHO VANDRU.
Zůčastnili se.
© Šerif


XXXIII. velký vandr 29.7 - 3.8 2006

  Den první. Sobota.  Na sraz dorazil rekordní počet sedmnácti účastníků.Vystupujeme v Plešnici, kde i obědváme. Po celý čas oběda hustě prší. Po dešti vyrážíme na zříceninu hradu Buben. Po dalším pochodu nás v Doubravě čekají poslední opozdilci Franta a Zdeněk.Nad Doubravou stavíme v lese tábor a zakončujeme večer příjemným posezením.
Den druhý. Neděle.  Ráno vyrážíme cestou necestou podle GPS do Nýřan, kde obědváme. Vlakem se přesouváme do Chotěšova, kde si prohlížíme klášter se sympatickou průvodkyní.Opouští nás první odpadlík,Petr. V klášteře, který sloužil v minulém století i jako kasárna prožil i svá vojenská léta Karel Kryl. Podle Rabduzy přicházíme do Stodu, malé občerstvení a zase hledáme ubytování. Teprve pozdě večer nacházíme místo v lomu u Hradce, obsluha místního stánku zajišťuje občerstvení a večerní zábava s hudební produkcí pokračuje dlouho do noci.
Den třetí. Pondělí.  Po příjemné ranní koupeli v lomu a snídaní odcházíme do Hradce odkud se vlakem přesouváme do Holýšova. Odtud jdeme do Všekar na prohlídku zříceniny barokního kostela a dále pokračujeme do Čečovic, kde si prohlížíme gotický skvost, kostel sv.Mikuláše. Odpoledne jdeme na koupaliště u Bukovníka, kde u místního klubu Corida stavíme stany, někteří se ubytovávají na pódiu. Posezení se odbývá před klubem, který nám až příliš připomíná gayklub "Modrá lastura".
Den čtvrtý.  Úterý.  Ochotný majitel klubu nám ráno přijíždí udělat snídani a my vyrážím dále přes Bukovník do Puclice, kde si prohlížíme místní tvrz. Ve Staňkově obědváme a opouští nás Ben. Ze Staňkova jdeme na zříceninu hradu Lacembok, za ní na místě dalekého výhledu opět budujeme tábořiště. Večerní posezení se opět velmi vydařilo.
Den pátý. Středa.  Ráno jdeme na snídani do Krchleb a odtud přes Hlohovou a Osvračím se do stáváme do Blížejova, kde obědváme. Odcházejí Dan a Franta. Na koupališti u místní restaurace stavíme poslední tábor a večerní hudební produkce našich muzikantů zakončuje večer.
Den šestý.  Čtvrtek.  Ráno rychle balíme a složitým vlakovým spojením se dostáváme do Horšovského Týna, kde v místní cukrárně snídáme. Po prohlídce hradu a města obědváme a s malými problémy chytáme vlak do Domažlic, kde přestupujeme na rychlík do Prahy.

Zúčastnili se : Ben, Bubly, Čína, Dan, Franta, Horáček, Martin, Ostříž, Paganini, Petr, Pytlák, Robert, Smíšek, Viktor, Zdeněk, Jan, Jirka, Michael, Phillip a pes Hasan

XXXII. Velký Vandr 6.8 - 11.8 2005


  Další, velmi vydařený vandr. Vysoká účast, nejvíce dospělých v celé historii našich vandrů. Akcí, zážitků a fotek spousta, takže je to po dnech.


Den první.  Tradičně jedeme vlakem z Vršovic, přes České Budějovice do Hořic na Šumavě. Tady bylo zajímavé Muzeum Pašijových her pro které bylo kdysi vystavěno divadlo a i sbírka starých radiopřijímačů. Pokračujeme dál do Světlíku. Zde zaujala, hlavně Martina, výčepní Evička.
Den druhý.  Pokračujeme do Pasovar. Zřícenina středoveké tvrze. Prohlídku i zajímavý výklad provedl sám majitel. Dále Slavkov, prohlížíme věž s hodinami a jdeme do Větřní. Počasí se zhoršilo, dost prší, tak nocujeme v romské ubytovně pro dělníky místní papírny. Ale večer se vydařil. Dorazili opozdilci - Dan (od teďka Dědek) a Zdeněk.
Den třetí.  Podél Vltavy jdeme do Českého Krumlova. Spěcháme na exkurzi do pivovaru Eggenberg. Výborná je i pivovarská restaurace. Prohlížíme v rychlosti zámek a urychlujeme přesun vlakem do Kájova. Přidává se k nám Čína a prohlížíme klášter, nyní ve vlastnictví řádu bavorských sester.
Den čtvrtý.  Odpadají první členové, my pokračujeme do Červeného Dvora, nyní psychiatrické protialkoholní léčebny. Na oběd jdeme do Chvalšin, kde je zajímavé muzeum. Večer s táborákem strávíme na farmě Borová u bezvadných lidí.
Den pátý.  Usilovný pochod na Kuglvait, zbytky hradu a nedostavěný klášter. Večer a přenocování strávíme ve vesničce Brloh na koupališti.
Den šestý.  Brzké ranní vstávání a přesun přes České Budějovice do Hosína. Posledním silným zážitkem je let andulou do Bystřice u Benešova. Stálo to za to!

Zúčastnili se: Ben, Bubly, Čína, Dan, Franta, Horáček, Martin, Ostříž, Paganini, Pytlák, Saša, Smíšek, Víťa, Zděnek V., Zděnek D., Aleš a Jirka. Osadu jako obyčejně doprovázel pes Hasan.

XXXI Velký vandr 2004 31.7-5.8 2004
  Putovali jsme přes Dolní Loučky, navštívili jsme klášter Porta Coeli, Tišnov, zříceninu hradu Trmačov, pivovar v Černé Hoře, Lomnici, Doubravník a hrad Pernštejn. Počasí a krajina byly nádherné, účast čtrnácti dospělých a šesti juniorů patří k rekordům.

Zúčastnili se: Ben, Bubly, Čína, Dan, Franta, Horáček, Ostříž, Paganini, Pytlák, Robert, Petr, Víťa, Vašek a Zdeněk. Junioři: Jan, Jirka, Daniel, Michael, Aleš a Vojta. Osadu tradičně doprovázel pes Hasan.

XXX. velký vandr 2.8 -7.8 2003

  Trasa vedla z Jihlavy do Přímělkova a dále přes Rokštejn - zřícenina hradu,Brtnici - zámek, Stonařov, Třešť, Roštejn -lovecký zámeček,Batelov a končili jsme ve čtvrtek (Horní Cerekev). Počasí bylo nádherné,vandr v tropickém podnebí jsme již dlouho nezažili. Naštěstí nádherná krajina je vyšperkována řadou pěkných hospod a tak se to vedro dalo vydržet. A koupání jsme také užili dost.
Podrobný popis celého vandru

Vandru se zúčastnili : Ben, Čína, Dan, Franta, Horáček, Jarda, Mirek, Ostříž, Paganini, Pytlák, Robert, Saša, Smíšek, Tygr, Zdeněk, nováčkové - Petr a Zdeněk, děti Daniel a Philip a pes Hasan

XXIX. Velký Vandr 3.8 - 10.8 2002
  Trasa vandru vedla přes Klatovy, Luby, Týnec, Kouskovu Lhotu, Běšiny, Čachrov, Velhartice, Ujčín, Kolinec do Sušice. I přes náročné klimatické podmínky byla slušná účast, nálada výborná, příroda,památky a pivo skvělé! Jako hosté se zúčastnili Sovy, Dan a "agent NA" Lišák,jejich účast byla přínosem! Podrobný popis celého vandru

Trampu se zúčastnili: Ben, Bubly, Čína, Franta, Horáček, Ostříž, Paganini, Pytlák, Robert, - Smíšek, Víťa, Dan - j.h., Lišák j.h. a děti Vlček, Jan, Daniel, Michael, Philip, Tomáš a Jirka P. s Hasanem.

XXVIII. Velký vandr 4.8 - 9.8 2001
  Trasa vedla přes Klášter, Zelenou Horu, Nepomuk, Potštejn, Žinkovy, Neurazy, Lovčice, Plánici, Nicov, Ustáleč, Čejkovy, Zbynice, Hrádek u Sušice, Svatobor a skončili jsme v Sušici. Spousta památek, krásná příroda a krajina a další nezapomenutelné zážitky. Podrobný popis akce od našeho kronikáře

Účast: Bubly, Čína, Horáček, Ostříž, Paganini, Robert, Víťa, Tom, Jan, Philip a Daniel.

XXV. Velký vandr 8.8.- 15.8.1998

  Trasa : Sázava - Talmberk - Rataje - Český Štemberk - Kácov - Zruč - Stvořidla - Světlá - Ronov - Havlíčkův Brod - Přibyslav - Žďár - Humpolec - Býkovka



  Jubilejní XXV.Vandr začínáme již tradičně předstartovním soustředěním na "Bobří hrázi" v pátek večer.
Den první - sobota.
Sraz máme na nádraží ve Strašnicích, přestupujeme v Čerčanech a konečná výstupní stanice je Sázava. Tady nás doplňuje nováček Paganini a společně si prohlížime bývalý benediktinský klášter. Obědváme ve vesnici Mrchojedy, další zastávkou je zřícenina hradu Talmberk. po tom si prohlížíme románský kostel v Úžicích a lesními cestami putujeme do Ratají, kde po občerstvení v místní restauraci přespáváme na zahradě u Paganiniho chalupy.
Den druhý - neděle
Ráno nás rozveselilo vyprávění Boba, který si ustlal v blízkosti světelného senzoru a při každém pohybu ve spacáku byl osvícen, což označil za "koncentrák". Po prohlídce zámku v Ratajích a hradu Pirknštejna jsme posnídali a popojeli vlakem do Českého Šternberka. Po koupání v Sázavě a prohlídce hradu nás opustil Jarda a naše řady doplnil Saša. Po prohlídce předsunutého opevnění hradu Český Šternberk jsme se ubytovali v lese a naše večerní posezení u svíčky rozehnali až dva "větrníci", Horáček a Bob (ještě dnes jsou na tom místě "očouzené" smrky).
Den třetí - pondělí
Ráno po snídani s vlastních zdrojů jsme s malou přestávkou došli do Kácova, kde jsme obědvali.To už nás opět doplnil Jarda, který se vrátil z Prahy. Odvážně jsme přebrodili Sázavu, jenom měkkota Čína ji radši přešel po mostě. Vlakem popojíždíme do Zruče nad Sázavou, posedíme v hospůdce a nocujeme v kempu.
Den čtvrtý - úterý
Ráno po snídani jdeme na vlak a jedeme do zastávky Chřenovice. Dalším naším cílem je prohlídka románského kostela sv.Václava ve Chřenovicích, odtud putujeme na zříceninu Chřenovického hradu. Po jeho prohlídce se koupeme v Sázavě a po malém odpočinku za velkého vedra jdeme rozpálenými polními cestami uprostřed kukuřičných polí - prostě "Kuba" podle Boba. Naštěstí nacházíme příjemnou zahradní restauraci v Ledči nad Sázavou, kde po malém občerstvení jdeme na nádraží a přejíždíme na Stvořidla, místo, kde jsme před pětadvaceti lety začínali putování. Přespáváme na veřejném tábořišti a večer posedíme v příjemné hospůdce v kempu, kde zpíváme a hrajeme. Pytlák šokuje svojí "cestovatelskou" cyklisty, kteří s námi večer sedí v družné zábavě.
Den pátý - středa
Ráno ještě provádíme nezbytné fotografické dokumenty a pěšky se přesouváme podle Sázavy do Světlé nad Sázavou, tady nás opouštějí Čína, Horáček a Tomáš. Z Prahy přijíždějí Dan a Andy, přesouváme se do Perknova, kde Bob šokuje Andyho zpěvem písně "Purpura", zábava vázne, prostě každý den není posvícení a večer přespáváme v lese kousek od Perknova.
Den šestý - čtvrtek
Ráno se přesouváme do Havlíčkova Brodu, prohlížíme si místní kostela vystupujeme na jeho věž.Po obědě odjíždějí do Prahy Ben, Tygr, Mirek, Vlček a Martin. Ostatní popojíždějí vlakem do Pohledu a odtud podle řeky jdeme do Přibyslavi. Tady večeříme a po večeři odjíždějí Dan, Andy, Bob, Franta a Chosé autem do Prahy. Začíná hustě pršet a aktivní Saša nachází v Přibyslavi ubytovnu, kde se dlouho do noci bavíme........
Den sedmý - pátek
Ráno odjíždějí Jarda a Saša a poslední pětice vyráží na zříceninu hradu Ronov. Po prohlídce zříceniny jdeme na vlak, popojíždíme do Plačkova a odtud putujeme s malou zastávkou ve Vilémově až na zříceninu hradu Orlík u Humpolce, kde přenocujeme.
Den osmý - sobota
Po ranní prohlídce zříceniny jdeme do Humpolce na snídani a odtud i přes Pytlákův odpor jdeme pěšky až na Býkovku. Odpoledne dorážejí postupně na Býkovku z Prahy zbylí trampové a kamarádi z naší osady. Večer máme dlouho do noci výroční oheň k 25.výročí založení naší osady.
Den devátý - neděle
Ráno snídáme, koupeme se v Želivce, uklízíme tábořiště a kolem poledního se vracíme domů.



Účast: Ben, Bob, Čína, Franta, Horáček, Chosé, Jarda, Martin, Mirek, Ostříž, Paganini, Pylták, Saša, Tomáš, Tygr, Vlček, Zdeněk, Žabák

XXIV. Velký vandr 16.8.- 24.8.1997
  Trasa : Žebrák a Točník - Týřov - Krakovec - Krašov - Plasy - Rabštejn nad Střelou

  16.8. sobota
Sraz máme na Strašnické, jedeme ze Smíchovského nádraží, poprvé se objevuje nováček Saša a Pytlák přichází v doprovodu labradora Hasana. Vystupujeme v Praskolesích, sháníme Žabáka, který nedorazil. po malých problémech s navigací jdeme do Žebráku, kde obědváme. Další naší zastávkou je zřícenina hradu Žebrák, po jeho prohlídce se občerstvujeme v hospodě a stoupáme na další zříceninu, hrad Točník. Na Točníku se zúčastňujeme vystoupení potulných komediantů, zvláště Saša a Mirek. Po odchodu z hradu se nám ztrácí pětice trampů, ale večer v Březové se opět sejdeme. Spíme za nádherné noci pod širákem.
17.8. neděle
Ráno vyrážíme směr Velíz, prohlížíme kostel a další naší zastávkou jsou Broumy a tady nás už v hospodě čeká opozdilec Žabák. Další naší zastávkou je zřícenina hradu Týřov, odtud pokračujeme do Skryjí, kde na místním tábořišti stavíme tábor. Večer zakončujeme zpěvem a posezením v místní hospodě na tábořišti.
18.8. pondělí
Vstáváme za drobného deště, snídáme v místním kiosku. Přes Slabce jdeme na zříceninu hradu Krakovce, tam přijíždí Zuzka a odváží nás postupně do Rakovníka, prší. Večer opět veselo v restauraci, spíme v turistické ubytovně a večer nás opouští nováček Saša.
19.8. úterý
Ráno snídáme na autobusovém nádraží a odjíždíme autobusem do Kožlan. Prohlížíme si Kožlany, odpoledna nás ve Všehrdech opouští Jarda a přijíždí Franta. Další naší zastávkou je zřícenina hradu Krašov. Nocujeme za vesnicí Bohy.
20.8. středa
Ráno snídáme v Kozojedech a odtud po lesních cestách dorážíme do Plas. Prohlížíme si klášter, večer odjíždějí do Prahy Žabák, Horáček, Ben, Tygr, Mirek a Franta. Večeříme v příjemné vinárně a nocujeme na fotbalovém hřišti.
21.8. čtvrtek
Ráno vstáváme, jdeme na vlakové nádraží a jedeme vlakem do Mladotic. Další naší zastávkou je Strážiště. Kousek za Strážištěm u hájovny po konfliktu Hasana a místního Brok je Pytlák sražen do louže. Paní hajná však Pytlákovo oblečení uvede do slušného stavu a po této neplánované zastávce jdeme dále. Táboříme v lese.
22.8. pátek
Ráno jsme si trochu přispali, po snídani jdeme do Rabštejna nad Střelou, tady obědváme a čekáme na příchod Víťi, Mirky a Ivy. Po prohlídce města večeříme ve vinárně "U MNICHA", další naší zastávkou je ranč "Havraní stopa", tady přenocujeme.
23.8. sobota
Ráno nás po snídani opouští Iva, my jdeme do MANĚTÍNA, kde nás opouští Robert a my ostatní po prohlídce města jedeme do Plzně. Tady zjišťujeme, že vlak jede až ráno a tak voláme Sašovi, který nás obětavě odváží mikrobusem do Prahy.


Účast: Ostříž, Pytlák, Robert, Smíšek, Zdeněk, Ben, Horáček, Mirek, Tygr, Žabák, Franta, Jarda, Saša, Víťa

XXIII. Velký vandr 10.8 - 17.8 1996
  Trasa : Stříbrná Lhota - Kytín - Dobříš - Příbram - Pičín - Rožmitál - Třemšín - Lnáře - Tchořovice

  Den první - sobota
Sraz máme u Rezedy a tramvají jedeme na nábřeží, kde se naloďujeme na parník Odra. Pytlák přivádí nového člena, svého psa Hasana. Posádka lodi je velmi příjemná a tak nakonec posedáváme v lodní restauraci a popíjíme plzeňské a skotskou. V Měchenicích vystupujeme s veselou náladou, stoupání do kopce je náročné. Počasí je velmi teplé a po projití Trnové jdeme na Klínec na oběd. V hospodě usíná Pytlák, po jeho probuzení jdeme do Černolic, prohlížíme si Černolické skály. Čeká nás dlouhá cesta po hřebenech na Skalku, tady si prohlížíme barokní areál a Pytlák s Kimem si dávají delší odpočinek, odmítajíce pokračovat. My ostatní jdeme do Sříbrné Lhoty, kde v hospodě čekáme na opozdilce, Jarda nese Pytlákovi jeho batožinu. Ben s Žabákem se ještě vrací pro oba ztracence, ale jsou odbyti a tak čekáme až do setmění. Po varování místního hostinského jdeme spát k šerifovi na zahradu, cestou se nečekaně objevuje Pytlák a Bubly se vrací do Prahy.
  Den druhý - neděle
Ráno do snídani hledáme Kima, ale marně, definitivně se ztratil. Po polních a lesních cestách přes Kytín docházíme do Voznice, kde obědváme a koupáme se v místním rybníku. Večer dorážíme do Dobříše, zámek je už uzavřen a tak po večeři nás opouští Jarda, my ostatní s vidinou blížícího se deště, nalézáme ubytování v místní ubytovně na zimním stadionu. Večer zpíváme za hudebního doprovodu Boba a Peteho.
  Den třetí - pondělí
Ráno opouštíme ubytovnu, snídáme v místní samoobsluze i Hasan dostává konečně psí konzervu. Z Dobříše vyrážíme pěšky přes Bukovou do Pičína, kde obědváme a prohlížíme si místní tvrz. Po obědě odjíždějí Horáček a Žabák domů. Jdeme dál do lesa a hledáme místo k ubytování. V chaloupce na kuří nožce (posedu) se ubytovávají Franta, Zdeněk a Adam, my ostatní si stavíme přístřešky a stany k okolí. Petič zjišťuje, že stan, který mu prodal Horáček nemá kolíky a tyčky. Začíná lehce poprchávat a nebohý Petič proklíná Horáčka a staví podivný hybrid. Usínáme za silného deště.
  Den čtvrtý - úterý
Již brzy ráno nás probouzí nadávání promoklého Peteho. Přestává pršet, popocházíme na paseku, kde sušíme stany a přístřešky. Po usušení jdeme do Příbrami na oběd, po obědě následuje výstup na Svatou Horu a po její prohlídce doplňujeme zásoby ve městě a jdeme na autobusové nádraží. Cestou se nám ztrácí Pete, který se vydal naprosto špatným směrem a tak mu ujíždí autobus. Vystupujeme ve Vranovicích a táboříme v lese za Vranovicemi.
  Den pátý - středa
Vstáváme opět za deště a ten nás doprovází celou cestu až do Rožmitálu. Tady po obědě odjíždějí Bob, Franta, Ondra a Adam a přijíždějí posily, Čína, Bubly a Žabák. Prohlížíme si Rožmitál, hrad je uzavřen a tak společně jdeme do Starého Rožmitálu a po lesni cestě jdeme až k mohyle J.J.Ryby a za ní stavíme tábor.
  Den šestý - čtvrtek
Vstáváme, snídáme, sláva neprší. Vystupujeme na Třemšín prohlížíme rozhlednu. Jdeme do Hvožďan, koupeme se a prohlížíme bývalou tvrz a po obědě jedeme autobusem do Újezdce, opět prší. Jdeme přes Kocelovice a nad vesnicí Lnáře stavíme tábor, večer jdeme do hospody a konečně si zazpíváme.
  Den sedmý - pátek
Ráno jdeme do Lnářů, prohlížíme si obě tvrze, pouze exteriér, část jede do Blatné autobusem a ostatní si ještě prohlížejí klášter a za deště přicházíme do Blatné. Autem přijíždějí Martina a Iva, prohlížíme si zámek. Po večeři odjíždějí Bubly, Čína, Smíšek a Zdeněk domů a zbylé odváží Martina autem do hospody ve Lnářích, kde si pochutnáváme na kaprovi, hrajeme, zpíváme a přespáváme v místním hostinci.
  Den osmý - sobota
Vstáváme, snídáme a za nevlídného počasí odjíždíme do Prahy.

Účast: Ostříž, Žabák, Ben, Horáček, Robert, Kim, Pytlák, Jarda, Zdeněk, Smíšek, Pete, Franta, Míra, Tygr, Bob, Ondra, Adam, Bubly, Čína

XXII. Velký vandr 12.8 - 19.8 1995
  Trasa : Medvědí stezka - Schwarzenberský kanál - Vítkův Kámen - Vyšší Brod - Dolní Dvořiště- Nové Hrady - Cukenštejn - Žumberk

  Sobota
Scházíme se na nádraží ve Strašnicích, část jede z Hl.nádraží. Pytlák přivádí kamaráda Jardu, jedeme do Českých Budějovic, tady přestupujeme na lokálku. Petič vyráží do města nakoupit a k našemu zděšení mu ujíždí vlak. V lokálce diskutujeme nad osudem nebohého Peteho, zbyl nám jenom jeho batoh. Vystupujeme v Ovesné a vzápětí vystupuje z taxíku ztracený Petič. Společně stoupáme po Medvědí stezce, kocháme se skalními útvary. U osady Jelení si dáváme pivko, další naší zastávkou je plavební tunel Schwarzenberského plavebního kanálu. Táboříme u potůčku s křišťálově ledovou vodou.
Neděle
Ráno vstáváme, po snídani vyrážíme na cestu podle plavebního kanálu. K našemu překvapení jsou lesní cesty pokryty kvalitním asfaltovým kobercem, asi proto aby naši bdělí pohraničníci mohli rychle pronásledovat agenty a narušitele, pro některé z nás to znamená solidní puchýře. Potkáváme sympatického policistu, který nás upozorňuje na nebezpečí, strážce parku. Večer nás opouštějí Jarda a Pete a my ostatní pamětlivi rad policisty se schováváme ležení hluboko v lese.
Pondělí
Ráno se po snídani dělíme na dvě skupiny, skupina A ve složení Ben, Tygr, Ostříž a Žabák vyráží na horskou túru na Vítkův Kámen a na skupinu B ve složení Pytlák, Robert a Kim, která jde po silnici do Frymburku. Na Vítkově Kameni si prohlížíme dlouhodobě nepřístupnou zříceninu a místní kostel Sv.Tomáše, který k našemu překvapení opravují dobrovolníci z Rakouska. Navštěvujeme podivuhodného staříka, který vyrábí pohřební prkna. Dále sestupujeme k přívozu, kterým se plavíme do Frymburka, kde nacházíme skupinu B debužírující v hospodě. Společně jedeme autobusem do Vyššího Brodu, tady za námi přijíždí Tygrův kamarád Mirek a společně nocujeme nad Vyšším Brodem.
Úterý
Ráno vstáváme, navštěvujeme Lišáka s rodinou, který zde tráví dovolenou. Pytlák využívá Lišákovy koupelny aby se konečně vykoupal, my ostatní si prohlížíme cisterciácký klášter zase již osídlený mnichy, kteří nám dělají průvodce. Vlakem se přesouváme do Dolního Dvořiště, kde na nás již čekají Smíšek a Zdeněk. Pytlák vyjednává prohlídku gotického skvostu, kostela v Dolním Dvořišti. Dále postupujeme do Tiché, občerstvujeme se v restauraci a prohlížíme si zříceninu místní tvrze. Kousek za vesnicí spíme u rybníka.
Středa
Ráno vstáváme za deště, odbojníci vedeni Pytlákem nechtějí pokračovat v další cestě, ale šerif je nemilosrdný. Pokračujeme pěšky do Pohorské Vsi, kde na nás v místní hospodě čeká německá pobočka, družina Mamutů ve složení Čína, Bubly a Víťa - návrat po patnácti letech na vandr. Autobusem přejíždíme do Benešova Nad Černou, kde večeříme a hledáme místo k táboření. < Čtvrtek Ráno se opět dělíme na dvě skupiny, Pytlák, Kim a Mirek jedou do Horní Stropnice autobusem a my ostatní vyrážíme na túru přes Cikánský vrch, Hojnou Vodu a Dobrou Vodu, kde si prohlížíme poutní kostel a ochutnáváme zázračný pramen. Na koupališti v Horní Stropnici se potkáváme s Pytlákem a jeho skupinou a společně jdeme přes Cuknštejn, je nepřístupný, do Nových Hradů, kde se při prohlídce města potkáváme s Frantou. Společně nacházíme místo za městem.
Pátek
Ráno po snídani vyrážíme na další cestu, v poledne nás opouštějí Žabák a Mirek, kteří se vrací do Prahy. Odpoledne přicházejí za námi do vesnice Žár Iva, Jitka, Martina a Mirka a společně jdeme k rybníku Kartáčník, kde se koupeme a stavíme tábor. Večer děláme táborový oheň.
Sobota
Ráno po snídani vyrážíme navštívit opevněnou vesnici s tvrzí Žumberk. Prohlídka tvrze nám zabere poměrně dost času a tak zde i obědváme. Další naší zastávkou jsou Trhové Sviny , kde posedíme až do večera v místní restauraci a už za tmy stavíme tábor.
Neděle
Ráno po snídaní jdeme na vlak do Borovan a odtud se vracíme do Prahy.


Účast: Zdeněk, Víťa, Ben, Bubly, Robert, Ostříž, Smíšek, Kim, Žabák, Čína, Tygr, Pytlák, Mirek, Franta

XXI. Velký vandr 13.8 - 21.8 1994
  Trasa : Vimperk - Smrčná - Čkyně - Prachatice - Husinec - Helfenburk - Kestřany - Ražice

  Vyjíždíme v sobotu ráno z nádraží Praha - Smíchov v sestavě Kim, Ostříž, Pytlák, Robert a Smíšek. Neplánovaně vystupujeme ve Strakonicích, díky zpoždění vlaku si prohlížíme město, obědváme "U PAPEŽE" a pozdě odpoledne přijíždíme do Vimperka, prohlížíme si předsunuté opevnění hradu ve Vimperku Haselburk a táboříme v lese nad Vimperkem.
Ráno si prohlížíme tvrz ve Smrčné, obědváme v Bohumilicích, přes Čkyni jdeme do vesnice Zálezly, opět máme možnost si prohlédnout bývalou tvrz. Přes Vlachovo Březí, zastávka v hospodě a prohlídka křížové cesty. Večer spíme na místě dalekého výhledu k velké radosti Pytláka.
Další den navštěvujeme kostel v Lažišti, zříceninu tvrze v Drslavicích. Odpoledne nás v Kratušíně opouští Robert a přijíždí Ben, přespáváme pod širákem na louce. Další den přicházíme do Prachatic, obědváme a přijíždí Bob, Žabák a Zděněk, opouští nás Smíšek. Odpoledne jdeme do Vitějovic, Ben s Ostřížem vyrážejí na zříceninu hradu Osule, ostatní na ně čekají v hospodě.
Další naší zastávkou jsou Hracholusky, v noci nás zastihuje déšť.Ráno balíme vlhké věci, jdeme do Husince, sušíme nad Husincem, navštěvujeme tvrz v Budkově a večer se scházíme s dalším opozdilcem Frantou a navrátilcem Robertem v Dubu.
Spíme v remízku a ráno vyrážíme na hrad Helfenburk. po prohlídce zříceniny jdeme do Bavorova a odtud jedeme vlakem do Ražic, hledáme místo k táboření. v pátek večer přijíždí Martina, Ilona, Iva a Horáček - večer děláme táborový oheň.
Ráno se vrací domů Bob, Zdeněk a Žabák, ostatní navštěvují bojiště u Sudoměře, další navštívené místo jsou Kestřany, prohlížíme si obě tvrze a zámek a táboříme před Pískem.
V neděli jdeme do Písku a odtud dopoledne odjíždíme do Prahy.

Účast: Ben, Bob, Franta, Kim, Ostříž, Pytlák, Robert, Smíšek, Zdeněk, Žabák

XIX. Velký vandr 11.8.- 16.8.1992
  Trasa : Stříbro - Kladruby - Trpisty - Gutštejn - Krasíkov - Konstantinovy Lázně - Bezdružice - Mrázov - Mariánské lázně - Radyně - Kozel

  Vyrážíme v úterý odpoledne, vlak má hodinové zpoždění a tak vystupujeme ve Stříbře v půl deváté večer. Nocujeme v lese asi dva km za železniční stanicí.
Ráno vyrážíme směr Kladruby, cestou nacházíme zbořený mlýn, kde potkáváme trampa Myšáka. Další naší zastávkou je stará štola, kterou prozkoumá šerif. Potom již následuje Kladrubský klášter a jeho prohlídka. Po prohlídce jedeme autobusem do Stříbra, následuje oběd a prohlídka města. Pokračujeme autobusem do Trpist, kde se na prohlídce zámku poněkud zdrží Pytlák. Pytlák nás dohání a jdeme údolím potoka Hadovka. Tady večer stavíme ležení nedaleko Gutštejna.
Ráno kolem našeho tábořiště projíždí v džípu Benův kamarád Rumcajs. Po snídani následuje prohlídka zříceniny hradu Gutštejn, odtud jdeme do Kokašic, tady obědváme. Následuje návštěva další zříceniny, Krasíkova neboli Švamberka. Pěšky jdeme do Konstantinových Lázní, marně čekáme na Frantu. Táboříme a druhý den Kim objevuje Frantu.
Společně jdeme do Bezdružic, kde nás opouštějí Horáček, Harmonika, Petr a Žabák. Kousek za Bezdružicemi se koupáme, jsme přepadeni pěkným lijavcem, který nás doprovází až do Teplé, kde se v bufetu zahříváme grogem. Následuje prohlídka kláštera, nachází nás další opozdilec Smíšek, vlakem popojíždíme do Mrázova, kde v lese nocujeme.
Ráno jedeme vlakem do Mariánských Lázní odkud jedou kromě Ostříže, Pytláka a |Smíška všichni domů. Poslední trojice se vlakem vydává do Starého Plzence, pěšky pokračuje na hrad Radyni, obědváme ve Šťáhlavech, prohlížíme si zámek Kozel a kousek za Šťáhlavicemi se zúčastňujeme trampského potlachu. Ráno jdeme na vlak a odjíždíme do Prahy.

Účast: Ostříž, Ben, Robert, Horáček, Petr, Pytlák, Smíšek, Žabák, Kim, Franta, Tygr, Harmonika

XVIII. Velký vandr 13.8.-17.8.1991
  Trasa : Čimelice - Varvažov - Zvíkov - Vúsí - Milevsko - Sepekov - Opařany - Stádlec . Želeč - Roudný - Soběslav

  Vyrážíme v úterý odpoledne ze smíchovského nádraží, vystupujeme v půl osmé v Čimelicích, k našemu překvapení jsou i zde nově otevřené restaurace, dáváme pivko a navečer jdeme po modré do Vrábska, kde u rybníka nocujeme. Večer posezení u svíček.
Ráno jdeme do Varvažova, odtud po modré přes Varvažovské Paseky, kde navštěvujeme místního sedláka, který má spoustu zajímavých zemědělských strojů, což přivádí do extáze hlavně Pytláka. Po další cestě dorážíme do Zvíkovského Podhradí a následuje prohlídka Zvíkova. Po mostě přecházíme Vltavu a jdeme do Vúsí, kde přenocujeme.
Ve čtvrtek navštěvujeme Milevsko, prohlížíme si klášter a obědváme. Horáček neopomene navštívit zimní stadion. Koupeme se na koupališti a nocujeme kousek za Sepekovem. Další den jdeme do Opařan, tady nás opouští Horáček, Harmonika a Smíšek. Ostatní pokračují přes Stádlec, prohlížíme starý řetězový most a v Malšicích odjíždějí domů Franta a Kim. Stavíme ležení za Malšicemi, doplněni o posilu z Prahy Roberta.
Další den putujeme do Želče, zastavujeme se ve Skalici v hospodě a spíme před Roudným.
Další den jdeme do Soběslavi a po prohlídce města se vracíme domů.


Účast: Franta, Zdeněk, Ostříž, Smíšek, Horáček, Pytlák, Ben, Kim, Robert, Tygr a Harmonika

XVII. Velký vandr 15.8.- 18.8.1990
  Trasa :

 

Účast: Kim, Ben, Ostříž, Horáček, Pete, Pytlák, Franta, Víťa, Tygr, Řízek, Viktor, Harmonika

XVI. Velký vandr 15.8.-20.8.1989
  Trasa : Hrochův Hrádek - Březnice - Křikava - Paštiky - Blatná - Řepice - Strakonice - Střela - Volyně - Helfenburk

  Vyjíždíme v úterý odpoledne ze Smíchova, cílovou stanicí je Dobrá Voda u Březnice. Prohlížíme si zříceninu Hrochova Hrádku a táboříme pod vrchem Strážiště.
Ráno jdeme pěšky do Březnice, následuje prohlídka zámku a oběd, potkáváme kamarádku Danu s oddílem a jedeme s nimi tábořit do Hudčic. Večer u rybníka dalekohledem pozorujeme zatmění měsíce. Ve čtvrtek vyrážíme na prohlídku tvrze ve vesnici Koupě, navštěvujeme zříceninu hradu Křikava a kolem kostela v Paštikách docházíme do Blatné. Po prohlídce zámku jedeme vlakem do Sedlic a kousek za nimi se po večeři stavíme ležení.
V pátek ráno nás opouští Bob a my ostatní jedeme vlakem do Strakonic, prohlížíme si Strakonický hrad a město, vlakem popojíždíme do Radošovic a táboříme za předními Zborovicemi. V sobotu ráno nás brzy opouští Ben a během dopoledne se vracejí domů Řízek,Viktor, Smíšek a Žabák. Zbylí pokračují přes Volyni, kde obědváme. Dále pokračujeme přes Čeprovice až na zříceninu hradu Helfenburk, po jehož prohlídce spíme pod hradem, který obsadili Brontosauři.
Ráno balíme a jdeme do Bavorova na vlak a vracíme se do Prahy.

Účast: Ben, Bob, Ostříž, Horáček, Pete, Pytlák, Smíšek, Žabák, Řízek, Viktor, Harmonika

XV. Velký vandr 6.8.-10.8.1988
  Trasa : České BUdějovice - Kleť - Zlatá Koruna - Vyšné - Český Krumlov - Rožmberk - Vyšší Brod

  Sraz máme ve Strašnicích na zastávce, vlakem jedeme do Českých Budějovic, obědváme u Železné Panny. Odpoledne jedeme vlakem do Holubova, na nádraží necháváme batohy a jdeme k lanovce, kterou vyjíždíme na Kleť. Dolů jedou lanovkou jenom někteří, ostatní sbíhají. Z Kletě se vracíme do Holubova, vyzvedáváme batohy a jdeme na Dívčí Kámen , kde táboříme.
Ráno prohlížíme zříceninu, snídáme a jdeme do Zlaté Koruny, tady nás doplňuje Žabák. Prohlížíme si klášter, potom jedeme vlakem do Vyšného a za ním v lese táboříme.
Ráno po snídani nás opouští Zbyněk a my ostatní jdeme do Českého Krumlova. Po jeho prohlídce jdeme do Velkého Spolí na tábořiště, večer v hospodě Bob neúspěšně kandiduje na šerifa.
Ráno balíme za deště, opouštějí nás Bob, Smíšek a Zdeněk a zbytek osady po obědě jedeme autobusem do Rožmberka, prohlížíme si zámek a večer táboříme nad Rožmberkem, krásná becherová přeháňka.
Vstáváme poměrně pozdě, jdeme do Vyššího Brodu, prohlížíme si klášter o odpoledne jedeme vlakem domů.

Účast: Ben, Bob, Horáček, Harmonika, Kim, Ostříž, Pete,Pytlák, Smíšek,Žabák, Zdeněk j.h.,Zbyněk, j.h.

XIV. Velký vandr 15.8.-20.8.1987
  Trasa : Jindřichův Hradec - Pelhřimov - Želiv - Býkovka - Strojetice - Keblov - Trhový Štěpánov

  Dopoledne přijíždíme do Jindřichova Hradce, prohlížíme město. úzkokolejkou jedeme do Benešova nad Lipou a odtud pěšky přes Staré Hutě, Těmice a Drahoňov za nímž táboříme. Ráno pokračujeme přes Markvarec, Proseč, Vlasenici až do Pelhřimova, kde na nás na náměstí čeká Žabák. Po pozdním obědu spojeném s večeří jdeme po zelené a táboříme.
Ráno pokračujeme až do Želiva, obědváme na Kocandě, po silnici jdeme přes Vitice a Lhotice na Býkovku. Večer máme táborový oheň.
Další den jdeme na snídani do Senožat, pokračujeme do Křelovic, tady nás opouští Ben, jede domů. Ostatní pokračují do Čechtic, tady večeříme a pokračujeme přes Strojetice do tábora v Keblově.
Další den po snídani jdeme do Trhového Štěpánova, tady nás opouští Smíšek, Horáček a Žabák a my zbylí táboříme v lomu nad Trhovým Štěpánovem, večer máme táborový oheň. Poslední den se vracíme do Trhového Štěpánova a v poledne jedeme vlakem do Prahy.

Účast: Ben, Horáček, Kim, Ostříž, Pete, Pytlák, Robert, Smíšek, Žabák, Řízek, Viktor, Harmonika

XIII. Velký vandr 16.8 - 20.8 1986
  Trasa : Záhoří - Písek - Putim - Sudoměř - Protivín - Vysoký Kamýk - Neznašov - Týn nad Vltavou - Bechyně

  Dopoledne vystupujeme z vlaku v Záhoří u Písku, pěšky jdeme do Písku, kde obědváme. Po červené jdeme do Putimi, za níž nocujeme.
Ráno po snídani po zelené dojdeme do Sudoměře, koupáme se a prohlížíme památník bitvy u Sudoměře, vlakem jedeme do Protivína a tady spíme v kempu.
Ráno jdeme po žluté na rozhlednu Vysoký Kamýk, pokračujeme po silnici do Neznašova. Kousek za ním táboříme, večer vyrážíme na pivo.
Ráno jedeme autobusem do Týna nad Vltavou, prší, obědváme v Týně. Pokračujeme po zelené, stavíme přístřešky na tábořišti, večer jdeme na pivo do hotelu Koloděje, Horáček a Pytlák se zde seznamují s "čuprholkami".
Pozdě v noci se vracíme na tábořiště. Ráno po červené podle řeky dojdeme až do Bechyně, Ben jede domů, ostatní obědvají a odpoledne jedeme vlakem domů, kromě Peteho,Řízka a Viktora, kteří ještě pokračují.

Účast: Ostříž, Horáček, Pytlák, Pete, Ben, Smíšek, Viktor, Řízek

XII. Velký vandr 10.8 - 14.8 1985
  Trasa : Soběslav - Kardašova Řečice - Červená Lhota - Deštná - Bohdalín - Kamenice nad Lipou - Černovice

 Vyjíždíme v sobotu ráno, vystupujeme v Roudné, poprvé s námi jede Rozhlásek. Podél Lužnice dorážíme do Soběslavi, odtud jedeme vlakem do Kardašovy Řečice, začíná pršet a tak v místní hospodě hrajeme a zpíváme jako o život, družba s místními je velice úspěšná. Pozdě v noci se ubytováváme na radu místních na fotbalovém hřišti.
Po brzké snídani jdeme do Červené Lhoty, tady potkáváme Šolima se kterým se vrací Ben domů. Koupáme se v rybníku "U Cápka" a večeříme v Deštné, výborný kapr podle Petra Voka. Večer spíme rozděleni po dvou skupinách, Žabák s Rozhláskem spí u lomu. Ráno se obě skupiny spojují v Deštné a autobusem jedeme do Bohdalína a odtud jdeme do Kamenice nad Lipou, koupání a spíme na veřejném tábořišti.
Ráno jdeme pěšky do Benešova nad Lipou a odtud jedeme do Černovic, táboříme v kempu u rybníka, večer děláme táborák.
Ve středu se koupáme a odpoledne odjždíme domů, Pete a Řízek zůstávají.

Účast: Ostříž, Horáček, Pytlák, Pete, Ben, Rozhlásek, Smíšek, Žabák, Řízek

XI. Velký vandr 18.8.- 22.8.1984
  Trasa : Švihov - Klatovy - Chudenice - Pušperk - Němčice - Kdyně - Domažlice

  Ráno vyrážíme vlakem do Plzně, přestup na vlak do Švihova. Prohlídka vodního hradu ŠVIHOV, pokračujeme po červené turistické značce a po silnici přes Melechov, Dolany do Svrčovce. Nocujeme nad Svrčovcem, večer do hospody kromě Ostříže a Řízka vyrážejí všichni, Pytlákovy je po zpěvu popěvku " Pane vrchní , jeden koňak pro mně a pro můj smutek..." opravdu doneseno požadované.
Ráno jdeme do Klatov, navštěvujeme Černou věž, obědváme a dále pochodujeme přes Věckovice do vesnice Řakom, kde za vesnicí přespáváme. Ráno jdeme po silnici do Chudenic, prohlížíme zámek, další zastávkou je Sv.Volfgang-Bolfánek, po zelené jdeme do Lišky, zde v zahradní restauraci "U LIŠÁKA" večeříme a popíjíme lahváče. Nocujeme u zříceniny hradu Pušperk a dlouho do noci je vidět oharky cigaret Kima a Peteho a dlouho zní cinkot lahváčů.
Ráno jdeme po červené do Němčic, koupáme se na koupališti, Horáček odjíždí domů. Dále pokračujeme po silnici do Kdyně, spíme nad železniční stanicí. Ráno jedeme vlakem do Domažlic, prohlížíme si město, v poledne odjíždějí Ostříž s Pytlákem domů a Pete, Řízek a Kim putují ještě dva dny.

Účast: Ostříž, Horáček, Pete , Kim, Pytlák, Řízek

X. Velký vandr 13.8.17.8.1983
  Trasa : Horažďovice - Prácheň - Rabí - Opolenec - Anín - Sušice - Hartmanice - Petrovice - Velhartice - Nemilkov

  Odjíždíme vlakem z Hl.nádraží, na poslední chvíli do rozjíždějícího vlaku naskakuje Pytlák. V Plzni přistupuje Ben a pokračujeme vlakem do Horažďovic. Tady jdeme na oběd, po obědě jdeme po zelené na zříceninu hradu Prácheň, pokračujeme přes Žichovice na zříceninu hradu Rábí, hrad uzavřen, večeříme v hospodě. Tady se seznamujeme se čtyřmi děvčaty. Nocujeme nad zříceninou. Druhý den jdeme po silnici do Sušice, v hospodě obědváme a opět potkáváme stejná děvčata, jedeme a zčásti jdeme společně do Opolence, kde přespáváme u Horáčkových známých na půdě.
Ráno snídáme,loučíme se z děvčaty a jdeme pěšky do Anína. Tady zjišťuje Pytlák ztrátu kytary, pro kterou se šerif vrací do Opolence. Další naší zastávkou jsou Hartmanice, kde v hospodě vaří Pytlák s paní hostinskou výborný guláš. Jdeme do Petrovic, za nimiž stavíme ležení. Ráno jdeme po žluté a červené do Velhartic, následuje prohlídka hradu, koupáme se v rybníku a opouští nás Horáček, vrací se domů. My ostatní se v hospodě Zahálka družíme s turisty z NDR a společně nocujeme v lese za hospodou.
Ráno vstáváme a balíme za deště, stále za deště jdeme po silnici do Nemilkova na vlak a odjíždíme domů.

Účast: Ostříž, Horáček, Pytlák, Ben, Žabák

IX. Velký vandr 14.8 - 17.8. 1982
  Trasa : Sudoměřice - Borotín - Chotoviny - Mladá VOžice - Těchobuz - Pacov - Obrtaň

  Vlakem vyjíždíme do Sudoměřic u Tábora, ve vlaku Pytlák přemluví dvě cyklistky, které s námi vystupují, nechávají kola na nádraží a jdou s námi na zříceninu hradu Borotín. Dálé pokračujeme do Chotovin do hospody a večer děláme táborový oheň. Ráno vstáváme pozdě, Ríša, Žabák a obě děvčata se vrací k vlaku a my tři zbývající jdeme do Ratibořských Hor na oběd. Autobusem přejíždíme do Mladé Vožice a pěšky jdeme na zříceninu hradu Šelmberk, kde přenocujeme. Ráno se vracíme do Mladé Vožice a odtud pokračujeme po modré turistické značce do Těchobuzi a odtud do Pacova, kde večeříme. Přespáváme kousek od nádraží. Ráno vyrážíme po červené turistické značce na hrad Kámen, a odtud po silnici do Obrataně, tady obědváme a odpoledne odjíždíme vlakem do Prahy.

Účast : Ostříž, Pytlák, Vlado, Žabák, Ríša j.h.

VIII. Velký vandr 10.8-18.8.1981
  Trasa : České Budějovice - Kaplice - Soběnov - Trhové Sviny - Trocnov - Třeboň - Jindřichův Hradec

  Odjezd opět tradičně o půlnoci z Vršovic, jedeme do Českých Budějovic a dále do nádraží Kaplice, cíle naší cesty. Pěšky jdeme do Kaplice, tam snídáme, potom pokračujeme do Blanska a podle Černé říčky jdeme na tábořištěm kde jsme byli s naším oddílem a tam dospáváme probdělou noc. Po krátkém odpočinku jdeme do Soběnova na oběd a dále po zelené turistické značce zdoláváme vrch Kohout. Celou cestu na vrcholu musíme odrážet Pytlákovy pokusy o neustálé přestávky, chce nám stále hrát na kytaru. Na Kohoutu vylézáme na rozhlednu, kocháme se krajinou a po sestupu jdeme po červené do Lhoty k rybníku, kde stavíme přístřešky, a zatímco se Ben a Ostříž koupou, žíznivý Pytlák vyráží do hospody, Pytlák si při svém návratu dokonce stopne příslušníka VB. Ráno jdeme do Slavče na snídani, pokračujeme podle Dluhovského potoka, navštěvujeme mlýn pana Hrušky s odborným výkladem.Další zastávkou je kostel Sv.Trojice, poutní místo nad Trhovými Svinami. v Trhových Svinách navštěvujeme Benova švagra Bruna, jdeme s ním na oběd. Po obědě jdeme do Dvorců, koupáme se ve Stropnici a společně s Brunem jdeme do hospody v Borovanech. Posledním vlakem jedeme do Trocnova, kde v lese přespíme. Další den navštěvujeme památník Jana Žižky, za deště se vracíme do Borovan a odtud jedeme autobusem do Třeboně. V Třeboni telefonuje Ben Iloně a ta večer přijíždí s Mirkou a fenkou Dixinou. Před jejich příjezdem se koupeme v rybníku Svět a večeříme "U Bílého koníčka". Vyzvedáváme děvčata na nádraží a přespáváme kousek za Třeboní. Ráno se vracíme do Třeboně na snídani a po prohlídce města jdeme po červené k rybníku Ženich, kde se vykoupeme. po celou cestu nás trápí oblaka komárů, naše záchrana je hospoda ve Stříbrci, kterou opouštíme v deset večer. Ráno jdeme po silnici do Pístiny a odtud do Stráže nad Nežárkou, kde obědváme. Po žluté turistické značce jdeme do Lásenice a za ní přenocujeme. Ráno pokračujeme do Horní Lhoty, koupání u jezu, na oběd se stavujeme v Dolním Žáru, opět koupání. Večeříme v Jindřichově Hradci, vlakem jedeme do Veselí, ale tam nemáme spoj a tak přespáváme v čekárně na nádraží. Brzy ráno jedeme vlakem do Prahy.

Účast: Ben, Ostříž, Pytlák, Mirka a Ilona

VII. Velký vandr 12.7.-18.7.1980
  Trasa : Dobrá Voda u Pelhřimova - Jihlava - Rokštejnv - Brtnice - Okříšky - Třebíč - Kojetice

  Vyjíždí se opět tradičně o půlnoci, výstup z vlaku v Počátkách u Pelhřimova. Přes Křemešník se osada vydává až do Jihlavy, kam přijíždí Ostříž a odjíždí Smíšek. Vlakem jedeme do Přímělkova a odtud pěšky na zříceninu hradu Rokštejn, kde přenocujeme. Druhý den pokračujeme po modré k Brtnici, navštěvujeme tábor, kde je vedoucí Rošťa a zůstáváme na táborák. Druhý den vstáváme značně pozdě, jdeme do Brtnice na oběd, Horáček se vrací domů. My ostatní pokračujeme až k hájence "Černí lesy", tam nás paní Prokopová, majitelka hájenky zve na bylinný čaj a při filosofických rozpravách, hlavní slovo má kromě majitelky budoucí doktor Bob, trávíme pozdní večer. Po nočním pochodu v noci stavíme tábor a ráno přes Zašovice jdeme do Okříšek, kde se seznamujeme s děvčaty Evou, Hankou, Majkou a Zdenou, které přijímají naše pozvání ke společnému táborovému ohni. Druhý den jedeme s děvčaty vlakem do Třebíče, prohlížíme si město a románskou baziliku, loučíme se a po žluté turistické značce pokračujeme na Pekelný vrch, kde přespáváme. Poslední den jdeme pěšky do Kojetic a odtud se vracíme domů.

Účast: Ostříž, Ďobek, Horáček, Pytlák, Smíšek, Čína, Bob, Win, Petr.

VI. Velký vandr 8.7.-12.7. 1978
  Trasa : Sezimovo Ústí - KOzí Hrádek - Choustník - Jindřichův Hradec - Landštejn - Pfafenschlag - Slavonice

  Odjíždíme ze Strašnic, ve vlaku si Horáček upravuje své kanady, které má ještě z vojny,ale nakonec končí v odpadkovém koši v Sezimově Ústí. Jdeme na Kozí Hrádek, v lesní restauraci u příjemného hostinského malá becherová přeháňka. Další náš cíl je zřícenina hradu Choustník, v jehož blízkosti si stavíme přístřešky. Noční deště prověřují kvalitu přístřešků ze které vychází vítězně Ostřížův igelitový tunel. Celty nevydržely a většina má promočené spacáky. Druhý den dorážíme do Jindřichova Hradce a nakonec končíme v ubytovně. Večer v místní vinárně předvedou někteří účastníci vandru taneček v kanadách.....Dalšího dne popojíždíme úzkokolejkou a dále pěšky jdeme do Kačleh, kde přespáváme. Ráno pokračujeme přes Senotín až na hrad Landštejn, ten však je kvůli rekonstrukci uzavřen, proto pokračujeme do Starého Města pod Landštejnem, kde nás večer polapí v restauraci místní pomocník VB, ale nakonec nás ubytuje na místním fotbalovém hřišti. Ráno snídáme šunku z konzervy,nemajíce pečiva, které už na nás nezbylo, zapíjíme mlékem z pytlíku. Pokračujeme po červené,navštěvujeme Pfafenschlag, zaniklou vesnici poblíž níž u rybníka přenocujeme. Poslední den dojdeme do Slavonic a potom do Dačic odkud se vracíme vlakem domů.

Účast: Čína, Horáček, Ostříž, Pete, Pytlák, Vlado

IV. Velký vandr 15.8-21.8.1976
  Trasa : Jindřichův Hradec - Dačice - Telč

  Vlakem o půlnoci odjíždíme do Jindřichova Hradce a po snídani úzkokolejkou do Střížkovic. Pak pokračujeme pěšky přes Strmilov, Velký a Malý Jeníkov do Maršova. Druhý den jdeme přes Bradlín a Velkou Lhotu do Dačic. Prohlédli jsme si zámek (a balili děvčata) a šli dál. Cestou nás dojeli Vlado, Fanda a Meruňka a odvezli do hospody U Saturnina ve Velké Lhotě. Tady jsme se tedy pěkně upravili gruziňákem. Přespali jsme na návsi. Ráno se Vlado, Žabák a Meruňka vrací do Prahy. Ostatní jedou autobusem a pak vlakem do Telče, kde přespíme v kempu. Po prohlídce Telče jsme došli na hrad Roštýn, v jehož podhradí jsme přespali. Noc byla vlhká a studená, ráno prohlížíme hrad, pak pokračujeme do Hodic a odtud domů.

Účast: Ostříž, Fanda, Ben, Ďobek, Bubly, Horáček, Pytlák, Smíšek, Čína, Žabák , Vlado a Meruňka.

III. Velký vandr 11.7. - 17.7.1975
  Opět tradičně vyjíždíme o půlnoci a tentokráte s námi jedou poprvé Horáček a Vlado. Cíl naší cesty je Česká Kanada, vlakem jedeme do Jindřichova Hradce a odtud po snídani po červené turistické značce a v nejbližším lese dospáváme noční jízdu. Na oběd se zastavujeme v Jindříši a odtud posilněni několika pivky pokračujeme v cestě. Náhoda nám staví do cesty náročný přechod přes potok po tenké kládě, všichni přechod zvládají, pouze Vlado brodí v kanadách přes potok. Na louce u zříceniny Vitkův Kámen stavíme tábor, a myslím, že noční drkotání zubů některých "dekáčů", Bob a Bubly, muselo plašit zvěř v širém okolí. Ráno jsme si zahráli fotbálek a majíce žízeň vyrážíme do Blažejova,ale ouha hospoda je zavřená. Po turistické značce dorazíme do Kunžaku, kde jsme obědvali. Dalším naším cílem byl rybník Zvůle, ale ten byl obležen autokempem a tak jsme se ubytovali nad Valtínovem. Večer jsme strávili v hospodě ve Valtínově, kde dokonce kvůli dvěma děvčatům došlo i k fyzickému konfliktu mezi některými členy osady. Druhy den už horké hlavy vychladly a dál jsme pokračovali do Českého Rudolce, za ním jsme přenocovali v romantickém lomu a ráno pokračovali do Stoječína, odkud jsme autobusem jeli domů.
  .
Účast: Ben, Dobek, Bubly, Horáček, Ostříž, Bob, Smíšek, Čína, Žabák a Vlado.

II. Velký vandr 12.7.-18.7.1974
  Trasa :
Odjíždíme o půlnoci z nádraží ve Vršovicích, poprvé s námi jede Pete. Ráno přijíždíme do Českých Budějovic, kde při hledání mléčného baru na náměstí, jsou máničky Pete,Smíšek a Víťa označeni neznámým vzteklým staříkem za "ostudu národa" (asi nějaký lampasák). Po tomto malém incidentu a snídani vyrážíme po modré turistické značce přes Roudné, Doudleby do Římova, kde přespáváme. Ráno jdeme na železniční stanici Holkov, kam ráno přijíždí z Prahy Bob. Dále pokračujeme přes zříceninu hradu Velešín, Výheň a Rozpoutí na další zříceninu hradu Pořešín, ma jejíž průzkum se vydávají pouze Čína s Ostřížem, ostatní zříceninu okázale ignorují. Podle Malše pokračujeme okolo nepatrných zbytků hrádku Sokolčí až k elektrárně,kde jsme našli pěkný lom a tady si stavíme ležení. Večer jdeme na pivo do hospody ve Hradištku. V pondělí dopoledne přes Benešov nad Černou jdeme do Černého údolí, cestou jsme polapeni pohraničníky a po kontrole OP a zvědavém vyptávání propuštěni. V Černém údolí táboříme na nějakém starém tábořišti, je to ostrůvek obklopený potokem, tady jsme do středečního odpoledne, trávíce čas zálesáckými kousky, jako je vrh nožem nebo sekerou. Ve středu odpoledne opouštíme tábořiště a vracíme se do Benešova nad Černou. V místní restauraci si dáváme bohatýrskou večeři a protože venku leje jako z konve, ochutnáváme celý jídelní lístek. Bohužel po zavíračce jsme vyhozeni na déšť a následuje noční pochod směr Trhové Sviny. V dešti jdeme tak dlouho, až narazíme ve Chvalkově na krytou autobusovou zastávku, kde přečkáme zbytek noci až do rána. Ve čtvrtek ráno po příjezdu autobusu jedeme domů nakonec všíchni, po pesimistických promluvách Boba.
  .
Účast: Čína, Bubly, Bob, Ben, Ostříž, Víťa, Pete, Smíšek a Žabák.

I. Velký vandr 25.7.-15.8.1973
  Trasa : Ledeč nad Sázavou - Stvořidla - Světlá nad Sázavou - Okrouhlice - Havlíčkuv Brod - Pohled - Ronov - Račín - Dářko - Humpolec - Želiv - Miletín
  Na vandr jsme vyrazili ve středu 25.7. z nádraží ve Strašnicích, vystupovali jsme v Ledči nad Sázavou a došli jsme na Stvořidla, kde jsme si postavili tábor. V pátek za námi dorazili Čína a Bob. V neděli jsme se přesunuli do Mrzkovic, kde bylo naše další tábořiště. Odtud jsme 30.7. pokračovali přes Světlou nad Sázavo u do Okrouhlic, kde jsme se utábořili. Pokračovali jsme pěšky do Havlíčkova Brodu, tady nás kvůli žaludečním problémům opustil Bubly, a odtud pěšky přes tvrziště Hadrburk do železniční stanice Pohled, kde jsme si na místní decimálce převážili výstroj. Z Pohledu jsme jeli vlakem do Nížkova a odtud pěšky na zříceninu hradu Ronov, kde jsme přenocovali. Další nocleh byl u Nových Dvorů odkud jsme 2.8.vyrazili přes Račín na Dářko. Tábořiště na Dářku, to byl pro nás hrozný šok a proto ještě odpoledne vyhledal Čína spojení do Humpolce, kam jsme přijeli o půlnoci a došli jsme na zříceninu hradu Orlík, kde jsme od 3.8.do 5.8.tábořili. 6.8. jsme vyrazili na přehradu v Želivě a odtud jsme po dvou dnech pokračovali přes Vřesník a Lhotice došli do Miletína, kde jsme u Želivky postavili tábor. Tam za námi z Prahy dorazil Bubly a po týdnu táboření jsme se 15.8. vrátili do Prahy.
Účast: Čína, Bubly, Bob, Ben, Ostříž, Víťa, Smíšek a Žabák.