XXXII. Velký vandr 6.8 - 11.8 2005 - den druhý - neděle
V noci se opravdu nad našim tábořištěm přehnaly dvě přeháňky, které všichni přežili bez úhony a dokonce i Horáček, který opomněl vrchní plachtu svého stanu, si ráno příliš nestěžoval. Franta se Zdeňkem došli do Světlíku pro snídani a ostatní zatím sbalili své torny. Po jejich příchodu jsme již tradičně popohnali Pytláka s balením a vyrazili na prohlídku zříceniny tvrze Pasovary. K našemu překvapení má tato lokalita svého soukromého majitele, sympatického mladíka Bořivoje (Franta ho překřtil na otce Scholastika), který si s námi o tvrzi a o historii kraje ochotně popovídal. Po prohlídce jsme přispěli Bořivojovi na "vápno"a vyrazili jsme ke Slavkovu. Cestou nás dohonil Bořivojův žigulík a asi pod dojmem, kterým jsme na něho zapůsobili nebo naše příspěvky, nabídl odvoz do Slavkova. Vyslali jsme Pytláka a kytary s úkolem zajistit občerstvení, což se našemu referentovi pro styk s veřejností podařilo.
Po obědě jsme si prohlédli místní areál tvrze a kostela, část prohlížejících byla některými vtipálky uzamknuta ve věži a teprve nutnost další cesty jim přinesla osvobození. Další cesta probíhala po lesních a polních cestách krásnou šumavskou přírodou a ke konci cesty nás zastihlo i několik dešťových přeháněk. Ve Větřní jsme povečeřeli a přežili v hospodě největší bouřku. S příchodem večera bylo nutno sehnat ubytování a počkat na další, z Prahy dorazivší trempy Dana a Zdeňka. Žhavením mobilních telefonu jsme objevili možnosti ubytování a tak jsme vyrazili do místního kempu. Silná přeháňka během cesty nás přinutila k improvizované možnosti ubytování v rómské ubytovně, kde jsme se také dočkali příjezdu Dana a Zdeňka. Večerní družba s našimi rómskými spoluobčany proběhla v pohodě, přičemž se hlavně vyznamenali hudebníci, Paganini, Bubly, Horáček a Pytlák.

Z P Ě T